Státní oblastní archiv v Plzni

Současní i bývalí zaměstnanci Státního oblastního archivu v Plzni přijali s hlubokým zármutkem zprávu o tom, že ve čtvrtek 11. února 2021 odešel ve svých 87 letech PhDr. Vladimír Bystrický, CSc.

V archivu působil neuvěřitelných 46 let. V létě 1957 nastoupil nejprve do Okresního archivu ve Stříbře, odkud přešel počátkem roku 1959 do tehdejšího horšovskotýnského oddělení Státního archivu v Plzni a od roku 1964 do svého odchodu do důchodu v roce 2003 působil jako ředitel tohoto archivu. Své zkušenosti mohl uplatnit i na celostátní úrovni, mj. jako dlouholetý člen Vědecké archivní rady či člen redakční rady Archivního časopisu.

Jeho zásluhy o rozvoj českého a zejména západočeského archivnictví jsou značné a byly po právu mnohokrát oceněny, mj. i udělením Medaile za zásluhy o české archivnictví (2009) či čestným členstvím České archivní společnosti (2011). Vladimír Bystrický v něm zanechal trvalou stopu nejen jako budovatel zemědělsko-lesnického archivnictví a zpracovatel celé řady tematických archivních fondů, ale především jako schopný organizátor, archivní teoretik i propagátor oboru navenek.

Jeho celoživotním odborným zájmem byly dějiny města Stříbra a doba husitství v západních Čechách. Léta archivního bádání zúročil v množství drobnějších i rozsáhlejších prací, za všechny jmenujme kupř. monografie Stříbro do roku 2000 aneb dějiny jednoho města (2000) či Západní Čechy v husitských válkách (2013). Autorsky se spolupodílel i na velkých projektech, jako byly Dějiny západních Čech 1. Od pravěku do poloviny 18. století (2004), Dějiny města Plzně 1. Do roku 1788 (2014) či Devět století kláštera v Kladrubech 1115–2015 (2017).

Nezanedbatelná byla rovněž Bystrického role pedagoga, kdy dlouhá léta přednášel úvod do studia dějepisu a základy pomocných věd historických na katedře historie Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Zde předával svým studentům mj. i základy archivářského řemesla a někteří z nich se pak stali jeho kolegy.  

Archiváři Státního oblastního archivu v Plzni ztrácejí odchodem Vladimíra Bystrického nejen svého dlouholetého ředitele a kolegu, ale také neúnavného badatele, který byl v archivu vždy upřímně vítán a jehož názory i po jeho odchodu na zasloužený odpočinek stále v archivní obci významně rezonovaly. Setkání s ním byla příjemná a přínosná a jeho časté návštěvy archivu jeho zaměstnance obohacovaly. I proto na něj budou vzpomínat jen s úctou a respektem.

Čest jeho památce!