Historie archivu
Počátky státního archivnictví na Plzeňsku sahají k roku 1948. V souvislosti se zavedením krajského zřízení byl v Plzeňském kraji rozhodnutím prezidia Ministerstva vnitra zřízen 25. listopadu 1948 krajský archivní depozitář v Plasích. Prostory pro uložení archiválií se nacházely na severní straně prvního patra bývalého klášterního konventu. Jeho prozatímní správou a vedením byl pověřen prezidiem ministerstva vnitra plzeňský městský archivář Miloslav Bělohlávek, tehdy jediný odborně vzdělaný pracovník v celém kraji. Za jeho působení se podařilo soustředit do Plas významné archivní soubory, jako byly fondy okresních soudů, okresních úřadů, krajských úřadů a krajských vlád, policejního ředitelství, ředitelství státních drah, obchodní a živnostenské komory, některých velkostatků a klášterů. Do Plas se převážely archiválie z archivu ministerstva vnitra a jeho liberecké expozitury. V roce 1951 přešla krajská archivní úschovna pod pravomoc Krajského národního výboru v Plzni, který jmenoval novým archivním referentem a později vedoucím krajského archivu bývalého státního úředníka, právníka Maxmiliána Šimanovského. Pod jeho vedením se začaly provádět základní archivářské práce. Nejvýznamnějším úkolem krajského archivu v té době bylo převzetí pěti tisíc starých matrik, které bylo nutné soustředit z jednotlivých farních úřadů během roku 1952 do archivu po převzetí matriční agendy státem.
Po vydání první československé právní normy upravující archivnictví vládního nařízení č. 29/1954 Sb., o archivnictví, nastaly zásadní organizační změny. Z krajských archivů se staly státní archivy řízené a spravované ministerstvem vnitra, respektive jeho krajskou správou. Tehdy bylo v plaském konventu uloženo kolem 3 500 běžných metrů archiválií a pro jejich správu se podařilo získat prvního odborného archiváře Františka Fabiana. V dalším roce už pracoval Státní archiv v Plasích se čtyřmi odbornými pracovníky a na místě vedoucího vystřídal M. Šimanovského promovaný filozof Vladimír Němec.
Vedení Krajské správy ministerstva vnitra v roce 1955 rozhodlo o přemístění archivu do Plzně, kde ministerstvo získalo budovu dosavadní věznice krajského soudu. Přesun všech archiválií a pracovišť se uskutečnil v zimních měsících let 1955 - 1956. Od jara 1956 působil Státní archiv v Plzni na nové adrese v Sedláčkově ulici čp. 44 v budově, kterou do současnosti sdílí s dalšími útvary ministerstva vnitra.
V roce 1956 byl ke Státnímu archivu v Plzni připojen Zemědělsko-lesnický archiv v Horšovském Týně (založený roku 1947) s depozitáři v Kladrubech, Březnici, Červeném Poříčí, Manětíně, Plasích a Lnářích. Tyto depozitáře byly postupně soustředěny během roku 1959 do Klatov. Písemnosti velkostatků a rodinných archivů byly v klatovské pobočce SOA uloženy až do roku 2009, kdy bylo ukončeno jejich přestěhování do depozitáře Klášter u Nepomuku.
V souvislosti s vytvořením Západočeského kraje byl v roce 1960 ke Státnímu archivu v Plzni připojen jako pobočka dosavadní Státní archiv v Kadani. Tento archiv vznikl v roce 1951 v Lokti jako Krajský archiv Karlovarského kraje, následně byl v letech 1953 – 1954 přestěhován do Kadaně. Jeho druhé oddělení sídlící v Klášterci nad Ohří se po několika stěhováních trvale usídlilo v roce 1969 ve Žluticích, kam byly postupně přemístěny i archiválie z Kadaně. Žlutická pobočka SOA v Plzni zanikla roku 2006, kdy byly veškeré archiválie převezeny do depozitáře Klášter u Nepomuku.
V roce 1975 byl někdejší Státní archiv v Plzni v souvislosti s přijetím zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, přejmenován na Státní oblastní archiv v Plzni (SOA v Plzni). Archiv se i přes omezené prostorové možnosti stále rozvíjel, zřízena byla fotolaboratoř a konzervační dílna. Ve složitém období budování archivu a jeho konsolidace ho vedl v letech 1959 – 2003 Vladimír Bystrický. Archiv v tomto období vydal několik publikací, včetně čtyřsvazkového průvodce po svých fondech či soupisu urbářů. Publikační činnosti se věnovali odborní archiváři Gustav Hofmann, Květoslava Haubertová, Antonín Macák, Jan Pelant, Věra Pochmanová, Karel Waska aj. Významnými změnami prošel archiv na počátku 21. století. V roce 2002 došlo k reorganizaci českého archivnictví v souvislosti reformou veřejné správy, která zrušila okresní úřady. Od 1. srpna 2002 se staly vnitřními organizačními jednotkami SOA v Plzni Státní okresní archivy Domažlice se sídlem v Horšovském Týně, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, Plzeň-sever se sídlem v Plasích, Rokycany, Sokolov a Tachov). V letech 2003 – 2008 vykonával funkci ředitele SOA v Plzni Petr Mužík. V roce 2005 archiv získal budovu bývalého skladu léčiv v obci Klášter u Nepomuku, kde je postupně budován archivní depozitář. Sem byly přestěhovány archiválie z nevyhovujících depozitářů SOA i některých okresních archivů v Trnové, Jáchymově, Žluticích, Hradišti a Klatovech.
Státní oblastní archiv v Plzni ukládá archiválie nejrůznějších původců celého bývalého Západočeského kraje, tedy dnešních krajů Plzeňského a Karlovarského. Prameny uložené v tomto archivu představují primární zdroje pro poznání politických i hospodářských dějin regionu a v neposlední řadě poskytují základnu pro četná genealogická pátrání. K nejvíce badatelsky využívaným archiváliím Státního oblastního archivu v Plzni patří matriky, obsahující záznamy o narozeních, sňatcích a úmrtích osob. V archivu je uloženo přes 12 000 matričních knih, najdou se zde záznamy pro jednotlivé farnosti zpravidla od poloviny 17. století do počátku 20. století. Nejstarší matrika Plzeňska, evidující narozené v chotěšovské farnosti, je vedena od roku 1599. Prameny k historii jednotlivých panství je třeba hledat ve fondech velkostatků.
Nejcennějšími dokumenty jsou urbáře a pozemkové knihy dochované již od 16. století. Nejstarší písemností tohoto typu z Plzeňska je urbář panství Chotěšov z roku 1367 (Národní archiv Praha), z roku 1565 pochází urbář vesnic Chynín, Železný Újezd a Borovno (SOA v Plzni). Celkem Státní oblastní archiv v Plzni eviduje 15 ústředních správ majitelů bývalých velkostatků a 182 velkostatků. Pro popisovanou oblast jsou nejrozsáhlejšími tyto fondy: správa majetku dolnolukavických Schönbornů, ústřední správa Löwensteinů, ústřední správa metternišská a velkostatky Bezdružice, Hradiště, Kladruby, Merklín, Radnice a Zelená Hora. Fond Velkostatek Zbiroh je vzhledem k původnímu rozdělení krajů dnes uložen v SOA Praha. Dále SOA v Plzni spravuje 38 rodinných archivů, z nichž nejvýznamnější jsou pro oblast Plzeňska tyto archivy: Boos-Waldecků (Oselce), Lažanských (Manětín), Mensdorf-Pouilly (Nečtiny) a Windischgrätzů (Tachov, Kladruby).
V SOA v Plzni jsou dále ukládány písemnosti všech úřadů krajské úrovně (krajský úřad, krajský soud, policejní ředitelství aj.) a krajské výbory jednotlivých politických a zájmových organizací. Jsou zde k dispozici i fondy průmyslových a obchodních podniků, které měly sídlo v západních Čechách (výroba keramického zboží v okolí Plzně, výroba papíru v Plzni, kovovýroba v Rokycanech aj.).