Státní oblastní archiv v Plzni

Panel s tímto názvem se 22. září 2022 na 12. sjezdu českých historiků v Ústí nad Labem věnoval roli archivů v historické vědě 21. století. V prvním bloku panelu se přednášející (Václav Ledvinka, Čeněk Pýcha, Tomáš Krákora, Milan Vojáček) zabývali tzv. postarchivní činností, především vědeckými a edukačními aktivitami archivů či moderním zpřístupňováním archiválií veřejnosti. Druhý blok byl diskusní a účastnili se jej archiváři (Eliška Hospasková, Karel Řeháček) i zástupci historické obce (Michaela Žáková, Jaroslav Pažout). Panel, který postupně moderovali Karel Řeháček a Milan Vojáček, byl maximálně otevřený i přítomným posluchačům a určitě přispěl k lepšímu pochopení obou stran, archivářů i jejich klientů z řad badatelů různého typu. Jedni i druzí se totiž potřebují, v diskusi si dokázali vzájemně naslouchat a právě tento dialog představoval nejvyšší přidanou hodnotu celého panelu. Do archivů tedy badatelé docházet i nadále jistě budou, jen už třeba poučenější o nejnovějších trendech současného archivnictví.

No ale vlastně proč ne? Vždyť mnozí z nich se skutečně s vévody a princeznami v archiváliích setkávají a občas z nich na ně vykoukne třeba i Bílá paní nebo další pohádkové bytosti. Takže když 2. září 2022 spatřila světlo světa kniha Pohádky našeho dětství, kterou vydala obec Žilov z pozůstalosti tamního rodáka Jaroslava Fencla, nebyla účast zaměstnanců archivu na jejím vzniku žádným velkým překvapením. Archiv spolupracuje s obcí dlouhodobě a výsledkem je řada regionálních odborných publikací.

Karel Řeháček pohádky k vydání připravil a opatřil úvodním pojednáním, horšovskotýnská restaurátorka Agáta Vodičková je vskutku kouzelně ilustrovala.

Před dvaceti lety, 1. srpna 2002, se v souvislosti s prováděním reformy veřejné správy staly státní okresní archivy, jejichž zřizovateli byly do té doby okresní úřady, součástí státních oblastních (zemských) archivů jako jejich vnitřní organizační jednotky a oblastní (zemské) archivy se vydaly na cestu relativní nezávislosti na ministerstvu vnitra.

Vznikly tak tzv. velké archivy, které existují dodnes. Jedním z nich je i Státní oblastní archiv v Plzni, do jehož organizační působnosti bylo tehdy začleněno devět okresních archivů: Domažlice se sídlem v Horšovském Týně, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, Plzeň-sever se sídlem v Plasích, Rokycany, Sokolov se sídlem v Jindřichovicích a Tachov.

Ve čtvrtek 30. června 2022 se v hale Českého rozhlasu Plzeň uskutečnil křest publikace Karla Nováka Oprátky spravedlnosti, nebo pomsty? Hrdelní ortely mimořádných lidových soudů v Plzni a Klatovech v letech 1945–1947. Publikace vychází z primárního výzkumu archiválií uložených ve Státním oblastním archivu v Plzni. Její autor ji pod vedením Karla Řeháčka již dříve obhájil na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni jako diplomovou a následně i jako rigorózní práci a nakonec se publikace i díky četným sponzorům (mj. Plzeňskému kraji, městům Klatovy, Rokycany, Plzeň a jejím městským obvodům) dočkala vydání v nakladatelství Epocha. Práce přispěje k zevrubnějšímu poznání poválečných retribučních procesů na západě Čech a k vyrovnávání se s tímto nelehkým obdobím. Gratulujeme!

Ve středu 29. června 2022 se v přednáškovém sálu Generálního ředitelství Státních archivů Bavorska uskutečnil workshop Digitální prameny – digitální metody? Během jednání se nejen bilancovala dosavadní třináctiletá česko-bavorská archivní spolupráce, ale rovněž se hledaly cesty další vzájemné kooperace.

Počínaje 1. červencem 2022 dochází v důsledku účinnosti nového badatelského řádu Státního oblastního archivu v Plzni k úpravě v provozu badatelen. Nadále jsou v dosavadních badatelských dnech a hodinách otevřeny všechny badatelny Státního oblastního archivu v Plzni.

V roce 2020 vydalo plzeňské nakladatelství Starý most ve spolupráci s archiváři Státního oblastního archivu v Plzni publikaci Kriminální případy a aféry z Plzně a okolí. Některé v publikaci uvedené kauzy přináší v rámci pravidelného pořadu Zločiny staré Plzně a okolí Český rozhlas Plzeň. Přejeme příjemné počtení i poslech a již nyní se zájemci mohou těšit na kriminální příběhy z Šumavy, Pošumaví a Českého lesa, které nakladatelství opět ve spolupráci s archiváři vydá v tomto roce!

V polovině ledna 2022 zveřejnil ředitel Státního oblastního archivu v Praze Daniel Doležal výzvu Aktuální problémy českého archivnictví, jejíž celá verze je k dispozici na stránkách České archivní společnosti (www.cesarch.cz). Každá výzva logicky vybízí k reakcím, za náš archiv se doposud do diskuse zapojili Karel Řeháček a Jakub Mírka

• Text výzvy Daniela Doležala
• První reakce Karla Řeháčka – O bolestivém archivním rozkroku aneb chvála dobrých kompromisů (viz též kompletní text níže)
• Druhá reakce Karla Řeháčka – O chiméře jednotného archivnictví a jeho současném stavu
• Třetí reakce Karla Řeháčka – O „metodologickém perfekcionismu“ aneb k lidu blíž a s lidem výš?
• Reakce Jakuba Mírky
• Projev ředitele Odboru archivní správy a spisové služby Ministarstva vnitra České republiky Daniela Doležala
• Reakce Karla Řeháčka na projev Daniela Doležala – Ministerstvo a archivy – jdeme po nové cestě?

Státní oblastní archiv v Plzni převzal počátkem roku 2022 písemnou pozůstalost emeritního ředitele archivu PhDr. Vladimíra Bystrického, CSc. (1934-2021) a spisovatele, literárního vědce a vysokoškolského pedagoga Doc. PhDr. Bohumila Jiráska, CSc. (1931-2021). Dědici archiválie předali na základě darovacích smluv a získalo je do své péče 1. oddělení, které se specializuje na shromažďování písemných pozůstalostí historicky zajímavých osobností západočeského regionu. Velmi si tohoto daru vážíme a děkujeme oběma rodinám.

Dne 30. listopadu 2021 předal státní tajemník v Ministerstvu vnitra RNDr. Josef Postránecký dosavadnímu řediteli odboru archivnictví a spisové služby Státního oblastního archivu v Plzni PhDr. Karlu Řeháčkovi, Ph.D. rozhodnutí o jmenování ředitelem téhož archivu.

Hlavním cílem nového ředitele bude navázat na odkaz jeho předchůdců a ve spolupráci se všemi stávajícími i budoucími zaměstnanci nadále rozvíjet archiv do podoby moderní, vstřícné a respektované správní a paměťové instituce 21. století.