Státní oblastní archiv v Plzni

K významným osobnostem chebského regionu bezesporu patří Heribert Sturm, bývalý ředitel chebského archivu a muzea.

Odlezelské neboli Mladotické jezero na severním Plzeňsku vzniklo v roce 1872 sesuvem svahu Potvorovského kopce v důsledku katastrofálních průtrží mračen. Je nejmladším jezerem v České republice a tento způsob vzniku ho řadí mezi evropské unikáty.

Odlezelské jezero o rozloze 4,5 ha se nachází na Mladotickém potoce na katastrálních územích Odlezly u Žihle a Potvorov. Usnesením rady Okresního národního výboru Plzeň-sever č. 62/3 ze dne 7. března 1975 bylo vyhlášeno chráněným přírodním výtvorem.

Bezprostřední příčinou vzniku jezera byl rozsáhlý sesuv půdy Potvorovského kopce (546 m n. m.), který zahradil údolí Mladotického potoka. Způsobila jej katastrofální povodeň, následující po průtrži mračen ve dnech 25. a 26. května 1872. Silné přívalové a bouřkové deště zasáhly severozápadní Čechy a intenzivní srážky dodaly během velmi krátké doby na povrch země tolik vody, kolik obvykle napršelo téměř za půl roku. Jen v okolí Plas, Mladotic, Potvorova a Žihle spadlo odpoledne 25. května 1872 za hodinu a půl přibližně 240 litrů vody na 1 m². Povodeň nadělala mnoho škod na polích, lukách, staveních i komunikacích. Došlo i k velkým ztrátám na lidských životech. A právě v těchto těžkých dnech, kdy voda ničila vše, co jí stálo v cestě, se vytvořil pozoruhodný přírodní útvar. Jezero vzniklo 2 dny po prudkých deštích 27. a 28. května 1872 sesutím zalesněného západního svahu Potvorovského kopce do 16 m hlubokého koryta Mladotického potoka. Již od středověku se zde těžil pískovec, tak byl svah hory na mnoha místech narušen otevřenými lomy. Těmi a dalšími trhlinami ve skalním masivu se dostalo velké množství vody na jílové podloží, které se rozmočilo, a svah se dal do pohybu. K sesuvu přispělo i vykopání zářezu v západním úbočí Potvorovského kopce v délce 150‒200 m pro výstavbu železniční tratě Plzeňsko-březenské dráhy krátce před povodní. Vzhledem k tomu, že po sesuvu nedošlo k jeho podstatnému porušení, nýbrž pouze k jeho posunutí asi o 75 m směrem po svahu, tento zásah zřejmě nebyl pro následný sesuv rozhodující. Nově budovaná trať již nemohla být vedena v tomto prostoru, drážní společnost se rozhodla pro vedení tratě po opačné straně Mladotického potoka.

Tato mimořádná událost, kdy se prakticky přímo před zraky lidí vytvořil zajímavý přírodní útvar, se na dlouhou dobu vryla do paměti obyvatel regionu. Dr. František Skrejšovský v publikaci Zhoubná povodeň v Čechách dne 25. a 26. května 1872, vydané na podzim 1872, uvádí: „K tomuto jezeru cestují lidé z dáli pěti mil a soudím, dle sebe, že žádný neželí té cesty, spatřiv tak velkolepý úkaz přírody, tak zajímavé divadlo!“

Odlezelské jezero je dlouhé asi 500 m a široké mezi 70‒100 m. Podle výzkumu stáří jezerních sedimentů, který prováděl doc. Bohumír Janský, rodák z nedalekých Mladotic, vyučující na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, dosahovala maximální hloubka jezera bezprostředně po jeho vzniku 11 m. V roce 1972 byla naměřena hloubka 7,7 m a v roce 1999 už jen 6,7 m. Jezero se tedy poměrně rychle zanáší a hrozí nebezpečí, že během příštích desetiletí začne postupně zanikat. Podle názoru některých hydrobiologů by při současném tempu ukládání sedimentů mělo být zcela zazemněno přibližně během 70‒80 let.

Martina Matušková, Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích

Literatura:

JANSKÝ, Bohumír. Mladotický rybník a Odlezelské jezero. In Mladotice v proměnách staletí. Mladotice, 2015, s. 19‒42.

HUBKA, Petr. Velká voda roku 1872. Plaský zpravodaj, 2022, roč. 32, č. 2, s. 30‒32.