Státní oblastní archiv v Plzni

V osobním fondu Waltera Trappena je uložena jeho úřední legitimace a „Jízdní řád pro velocipedisty v obvodu královského města Plzně“ vydaná v roce 1894 Purkmistrovským úřadem královského města Plzně.

Osudy držitele této legitimace nejsou nezajímavé, neboť Walter Trappen byl v letech 1900–1904 generálním ředitelem Škodových závodů. Narodil se 26. května 1857 ve Wetter/Ruhr ve Vestfálsku. Ve svých 29 letech byl přijat Emilem Škodou jako obchodní zástupce firmy v Praze. Za několik let poté se stal ve Škodových závodech prokuristou a patřil k nejbližším Škodovým spolupracovníkům. Býval vítaným hostem v jeho rodině a v kruzích plzeňské společnosti byl prý považován za kandidáta sňatku s některou ze tří Škodových dcer. Na ustavující schůzi správní rady Škodových závodů, akciové společnosti v Plzni, konané dne 12. prosince 1899, byl W. Trappen na návrh E. Škody zvolen prokuristou a současně zástupcem generálního ředitele. V srpnu 1900 E. Škoda náhle zemřel a na jeho místo generálního ředitele byl ještě v den Škodova pohřbu na zasedání správní rady zvolen W. Trappen. Jmenování vycházelo z dosavadního postavení Škodova zástupce a také z piety k zemřelému zakladateli firmy. Ve správní radě se stal exponentem kapitálové účasti Škodovy rodiny, neboť Karel Škoda nebyl až do roku 1902 členem správní rady.

Úřední legitimace s číslem 160, opravňující k jízdě na kole, byla vydána Walteru Trappenovi 26. května 1894 na dobu tří let a pak už nebyla prodloužena. Zřejmě pan prokurista ztratil již zájem o projížďky Plzní na kole.

Součástí legitimace byl i jízdní řád pro velocipedisty vydaný Klubem německých velocipedistů v Plzni. Jízda na kole v Plzni měla svá pevná pravidla. Cyklista musel dosáhnout věku 16 let a být držitelem legitimačního lístku, který mu byl vydán policejním úřadem na základě vysvědčení od klubu velocipedistů nebo od znalce městského policejního úřadu.

Každé jízdní kolo muselo mít brzdu, světlo, zvonek a číselné označení podle legitimačního lístku. Zapnout světlo bylo nařízeno hodinu po západu slunce nebo při rozsvícení veřejného osvětlení. Také za mlhy muselo být jízdní kolo osvětlené. Zakázaná byla jízda po chodnících, v městských sadech mimo jízdní dráhu, ve vnitřním městě a v Kopeckého sadech, po Saském mostě, v ulici Pražské, Prokopově a Nádražní. Na kole se nemohlo jezdit v místech, kde se konaly trhy nebo větší shromáždění lidí. Cyklista měl nakázáno dávat zvýšený pozor na koně a povozy, vozy poštovní a hasičské. Jezdilo se po levé straně, ve skupině pak za sebou s odstupem nejméně dvou metrů. Jízda v řadě vedle sebe byla zakázána.

V jízdním řádu se pamatovalo také na pokutu za nedodržování předpisů ve výši až 10 zlatých a pokud by viník nezaplatil, mohl být uvězněn až na 48 hodin, případně mu odebrán legitimační lístek, opravňující k jízdě na kole. Pokuta pak připadla fondu ústavu chudých města Plzně.

Ladislava Nohovcová, Státní oblastní archiv v Plzni, 3. oddělení

Seznam pramenů a literatury:

SOA v Plzni, Trappen Walter, průkaz Klubu německých velocipedistů Plzeň, kar. 1, inv. č. 3.

SOA v Plzni, RA Škodů, fsn 117, fsn 168.

NOHOVCOVÁ, Ladislava. Walter von Trappen, Dějiny a současnost. Kulturně historická revue 24, č. 1 (2002), s. 51–52.