Státní oblastní archiv v Plzni

První lékařská příručka pro karlovarské lázeňské hosty byla vydána již v roce 1522.

Do města Karlovy Vary směřovali již od jeho založení četní lázeňští hosté, kteří však neměli žádný návod, jak má léčba probíhat. Snad zde byli i nějací lékaři, poskytující pacientům ústní rady, k jejich činnosti bohužel nemáme žádné informace. Prvním známým karlovarským lázeňským lékařem byl Václav Payer z Lokte (1488–1537), jenž v roce 1522 vydal v Lipsku latinsky psaný spis Traktát o Lázních císaře Karla IV. (Tractatus de Termis Caroli Quarti Imperatoris). Česky byl vydán teprve v roce 1984 pod názvem Václav Payer z Lokte. Pojednání o Karlových Varech z r. 1522.

Payer věnoval spis hraběti Štěpánu Šlikovi. V úvodu upozornil na to, že si během svých studií v Itálii všiml „s jakou bedlivostí a s jakými poctami italští lékaři, na celém světě zvlášť cenění, vychvalovali své přírodní lázně Dále pokračoval: „Vyrozuměl jsem a shledal, že jim přikládali tak velký význam, že podle jejich přesvědčení nemoci, o jejichž vyléčení se dlouho s nezdarem pokoušeli, mohou být odstraněny výhradním užíváním teplých lázní.“ Přitom je třeba dát pozor na to, že různé lázně pomáhají proti různým nemocem. Rozhodl se proto popsat Karlovy Vary, a stal se tak prvním z řady lékařů, kteří podali návod, jak užívat karlovarské lázně. Vlastní text spisu rozdělil Payer do sedmi kapitol. V prvních dvou kapitolách se zabýval složením karlovarských pramenů, neprováděl ovšem zřejmě žádný rozbor, nýbrž pouze odhadoval, jaké prvky prameny obsahují. Zajímavé je, že se Payerovi zdálo, že prameny zapáchají po síře. Také stanovil, které nemoci se v Karlových Varech léčí. I když všechny jeho závěry nebyly zřejmě správné (např. karlovarskými vodami chtěl léčit ženskou neplodnost), jeho charakteristika v podstatě odpovídala skutečnosti. Hlavní přínos knihy spočíval v čtvrté až šesté kapitole, jež se týkaly průběhu léčby. V jeho době bylo zvykem se ve vodě pouze koupat – Payer doporučil střídat koupele s pitím, což byla tehdy velká novinka. Upozorňoval, že pokud se bude voda užívat pouze ke koupelím, může její užívání vést k zácpě. Rovněž se zabýval životosprávou a zvláštní pozornost věnoval i tomu, jaké pivo a víno se má během léčby pít.

Balneologie nebyla jediným oborem, do něhož Payer významně zasáhl. Hned následujícího roku napsal další spis, tentokrát o Jáchymově, v němž se zabýval jakousi nemocí, která sužovala tamní horníky. Payer se tím stal průkopníkem pracovního lékařství.

Antonín Mařík, Státní okresní archiv Karlovy Vary

Literatura:

BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. Karlovy Vary, 2009, s. 79–83.

LUDWIG, Karl. Wenzel Payer – Fabian Sommer – Johann Stephan Strobelberger. Zvláštní otisk ze Sudetendeutschen Lebensbildern. S. l.: s. n.

ŠOLC, Pavel. Karlovarská lázeňská léčba, její vývoj a logika. Sokolov, 2011, s. 28–32.

Václav Payer z Lokte. Pojednání o Karlových Varech z r. 1522. Praha, 1984.