Státní oblastní archiv v Plzni

Václav IV., král římský a král český, spolu s městy a kraji Loketským a Chebským, uzavírají na tři roky spolek na ochranu zemského míru s říšskými městy a předními feudály v říši pod názvem Jednota knížat a měst. Cheb, 13. 4. 1412.

Mezi četnými dokumenty zachovanými v archivu města Chebu z doby vlády krále Václava IV. se nachází rozměrná listina (70 x 34 cm) dokládající uzavření tzv. Jednoty knížat a měst na ochranu zemského míru. Tato dohoda představovala jeden z prvních landfrýdů uzavřených na území českého království, který navíc svou působností přesahoval jeho hranice.

Zemský mír, čili landfrýd, byla dohoda, kterou se její účastníci zavazovali k vzájemné pomoci proti rušitelům míru a společnému postupu proti nepřátelům. Takové dohody vznikaly především v době, kdy v zemi vládla nejistota a stoupala kriminalita v důsledku mocenské krize. V období bezvládí mezi lety 1440–1453 představovaly landfrýdy sdružující šlechtu i města jedinou politickou moc, záruku pořádku a bezpečnosti v Čechách. Landfrýdní hnutí se začínalo prosazovat již během neklidného období vlády krále Václava IV. Za podpory tohoto panovníka byl v roce 1412 sjednán v Chebu spolek na ochranu zemského míru pro Chebsko a Loketsko, do něhož se zapojili i někteří z velmožů sídlících za hranicí českého státu. Ti všichni se cítili být ohroženi záškodnickými výpady ministeriální šlechty, nespokojené se ztrátou mocenské pozice na Chebsku, které podporovali norimberští purkrabí. Spoluúčastí na dohodě chtěl Václav IV. norimberského purkrabí usměrnit a učinit přítrž řádění lupičských tlup.

Dne 13. dubna se prostřednictvím zmocněnců k Jednotě zavázal král Václav IV. s městem a krajem Chebským, s městem a krajem Loketským, hradem Hartenberg a hradem Nejdek. Dále se k Jednotě připojili rýnští falckrabí a bavorští vévodové z rodu Wittelsbachů bratři Ludvík III. Falcký a Jan Falcký, míšeňští markrabí bratři Friedrich I. Svárlivý a Wilhelm II. Bohatý z rodu Wettinů a syn Friedricha I., míšeňský markrabě Friedrich II. mladší. Dále pak durynská hrabata ze Schwarzburgu bratři Heinrich a Günther, purkrabí z Leisneku Albrecht, opat kláštera ve Waldsassenu Konrád, lankraběnka Mechthilda z Leuchtenberka, Hans z Parsbergu a Heinz Zedtwitz s hradem Neuberg (Podhradí u Aše). Norimberský purkrabí se však ke spolku připojit odmítl.

Ustavující listinu Jednoty, která je uložena v Archivu města Chebu, svou pečetí stvrdili plnomocní zástupci všech stran. Za krále Václava IV. pečeť přivěsili loketský hejtman Albrecht ml. z Kolowrat, rada města Lokte, chebský purkrabí Hans Forster a rada města Chebu. Za bavorské vévody listinu zpečetil rytíř Hartung von Egloffstein a Konrád Michelsberger, za míšeňská markrabata Ott z Kotvic (von Kotwitz) a Hans ze Sparnberka, za míšeňského lankraběte Friedricha ml. Konrád z Tetova a za hrabata ze Schwarzburgu Konrad Metsch. Hraběnka Mechthilda z Leuchtenberka vyjádřila svou vůli připojit se k Jednotě listinou z 29. dubna 1412.

Na základě smlouvy všichni účastníci přísahali věrnost a poslušnost Jednotě. V poradním a výkonném orgánu Jednoty zasedalo 11 zástupců smluvních stran. Tato rada se měla scházet v Chebu jednou za dva měsíce, aby řešila vzájemné spory, dbala na zachovávání práv zúčastněných a především aby přijímala žádosti členů Jednoty o pomoc a koordinovala společný vojenský postup proti nepřátelům. Smlouva o Jednotě byla uzavřena na dobu nejméně tří let.

Prvním a patrně jediným významným počinem po uzavření Jednoty se na konci léta 1412 stalo dobytí hradů Kraslice a Neuhaus, z nichž nepřátelé města podnikali výpady do okolí. Navzdory členství v Jednotě Chebští bojovali proti rušitelům míru v podstatě na vlastní pěst i náklady, toliko s pomocí Loketska. Ani později Jednota žádnou významnou roli nesehrála, jednalo se o příliš různorodé a umělé seskupení mocnářů rozdílných zájmů. Liknavý přístup krále Václava IV., který měl spolek svou mocí zaštiťovat, k účelnému fungování Jednoty nepřispěl.

Hana Knetlová, Státní okresní archiv Cheb

Prameny:

SOkA Cheb, Archiv města Cheb, listina č. 305, 13. 4. 1412.

SOkA Cheb, Archiv města Cheb, listina č. 307, 29. 4. 1412.

SOkA Cheb, Archiv města Cheb, listina č. 308, 6. 9. 1412.

SOkA Cheb, Archiv města Cheb, listina č. 309, 8. 9. 1412.

SOkA Cheb, Archiv města Cheb, listina č. 310, 30. 9. 1412.

SOkA Cheb, Archiv města Cheb, kniha č. 980, Das Buch der gebrechen, 1379–1388.

SOkA Cheb, Archiv města Cheb, kniha č. 984, kronika Hanse Schönstettera.

SOkA Cheb, Archiv města Cheb, kniha č. 985, kronika Caspara Wolfganga Markla.

SOkA Cheb, Archiv města Cheb, kniha č. 986, kronika Pankratze Engelharta.

SOkA Cheb, Archiv města Cheb, fasc. 1, A23/14, opis listu z 25. 3. 1412.

SOkA Cheb, Archiv města Cheb, fasc. 1, G23/15, 23. 4. 1412 na pergamenu; opis tamtéž, kniha č. 6786, Reskriptenbuch, č. 37.

SOkA Cheb, Archiv města Cheb, kniha č. 6786, Reskriptenbuch 1383–1417.

SOkA Cheb, Archiv města Cheb, kniha č. 1395, Losungsbuch, Ausgabsliste 1411: „Item Nickel Junckheren VIII guldein zu czerung zu dem purggraffen von der eynunge wegen.“

Geheimes Hausarchiv Plassenburg, sign. D 74.

Literatura:

ČELAKOVSKÝ, Jaromír, ed. Privilegia královských měst venkovských v Království českém z let 1225 až 1419 = Privilegia regalium civitatum provincialium Regni Bohemiae annorum 1225-1419. Praha: 1895. Sbírka pramenů práva městského království Českého = Codex juris municipalis regni Bohemiae; díl II., č. 851, s. 1141–1148.

GRADL, Heinrich. Geschichte des Egerlandes (bis 1437). Praha: 1893.

GRADL, Heinrich. Die Chroniken der Stadt Eger. Prag: 1884, Nr. 1014, s. 195.

GRADL, Heinrich. Aus dem Egerer Archive. Beiträge zur Geschichte Böhmens und des Reiches unter Karl, Wenzel und Sigmund. Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen. Prag: 1890, č. 28.

KUBŮ, František. Chebský městský stát: počátky a vrcholné období do počátku 16. století. České Budějovice: Veduta, 2006.

SIEGL, Karl. Geschichte des Reichsforstes im alten Egerlande und der Stadt-Egerer Waldungen. Sonderabdruck aus dem „Egerer Jahrbuch“. Eger: 1929.

DORFMÜLLER, Theodor. Der Egerische Bund 1412. Archiv für Geschichte und Alterthumskunde des Ober-Main-Kreises. Bayreuth: Im Verlage der Grau´schen Buchhandlung, 1836, 2. Band, 3. Heft, s. 94–113. Autor ve svém článku listinu publikoval v příloze II.