Státní oblastní archiv v Plzni

Cheb se v roce 1459 stal místem svatby dcery českého krále Jiřího z Poděbrad.

Král Jiří z Poděbrad navštívil město Cheb nejméně čtyřikrát, z toho dvakrát v roce 1459. Na duben 1459 svolal do Chebu sněm, aby jednáním a sňatkovou politikou upevnil svou pozici v Říši a urovnal spory s bavorskými a saskými sousedy. Cheb jako říšské město se pro takové setkání ideálně hodil. Sněm v Chebu trval od 8. dubna do 9. května 1459 a král Jiří z Poděbrad byl tehdy ubytován v domě radního Kašpara Junckera na chebském náměstí (dnes čp. 475/30). Jednání s braniborským kurfiřtem Fridrichem II. se týkala zejména otázky českých lén v Bavorsku a v popředí jednání se saskou stranou stála především lenní svrchovanosti nad částmi českého pohraničního hvozdu. Kýžený přátelský svazek „na věčné časy“ mezi vládnoucím rodem českým, saským a braniborským byl uzavřen ve středu 25. dubna. Králi Jiřímu se v podstatě podařilo přivtělit saská léna v Čechách k Českému království, což přispělo k celistvosti zemí Koruny české.

Potvrzením úspěšnosti náročných jednání i věčného přátelství bylo spříznění české královské rodiny se saskými vévody. Hynkovi, synu krále Jiřího, byla zaslíbena teprve šestiletá Kateřina, dcera saského vévody Viléma III., a synu saského vévody Fridricha II., šestnáctiletému Albrechtovi III. Srdnatému, zaslíbil český král svou desetiletou dceru Zdenku. Na věčné časy tak mělo skončit nepřátelství mezi Saskem a Čechami. Termín svatby rodiče stanovili na sv. Martina ještě téhož roku a konat se měla opět v Chebu.

Město se již od léta na budoucí slávu pilně připravovalo. Probíhaly různé opravy, radnici ozdobila velká nástěnná malba a na její opravené věžičce se zaskvělo čerstvě pozlacené slunce, kořist z hradu Neuhaus dobytého v roce 1412. Pro samotné oslavy město pořídilo velký šindelem zastřešený taneční sál a chebské náměstí posypané pískem se změnilo v kolbiště pro rytířská klání. Protože město očekávalo velmi početné hosty, muselo řešit také složitý problém jejich ubytování. Saský vévoda Fridrich II. a jeho bratr Vilém III. s dcerou Markétou a doprovodem dorazili do města koncem října. Několik dní před sv. Martinem dorazil král Jiří z Poděbrad s nevěstou Zdenkou, její nevlastní matkou Johanou a druhorozeným 16letým synem Viktorinem. Následovali ostatní hosté, braniborský kurfiřt Fridrich II. a markrabí Albrecht Braniborský, magdeburský arcibiskup Fridrich III. z Beichlingenu a hlavně ženich, vévoda Albrecht Srdnatý, který přijel v obzvlášť přepychovém průvodu. Všichni hosté měli početný doprovod.

Snoubence Zdenku a Albrechta oddal ve stanovený den magdeburský arcibiskup Fridrich z Beichlingenu, kterému při obřadu asistovali komtur chebské komendy německých rytířů, komtur komendy křižovníků s červenou hvězdou a mnoho dalších duchovních. Toho samého dne svěřil saský vévoda Vilém III. svou dceru Kateřinu českému králi, aby byla vychovávána u dvora v Praze a připravena tak pro svého budoucího chotě Hynka.

Tato knížecí setkání zvýšila prestiž města Chebu a jeho význam v celé Říši stoupl, když se stalo střediskem politického dění. Slávu sice doprovázelo naprosté vyčerpání městské pokladny, přínos pro město však převážil nad negativy. Svébytná pozice Chebu jako české říšské zástavy byla posílena, patriciát mohl navazovat nové obchodní kontakty a město se dál úspěšně rozvíjelo.

Hana Knetlová, Státní okresní archiv Cheb

Prameny a literatury:

Státní okresní archiv Cheb, fond Archiv města Cheb, inv. č. 2440, 2441.

ČECHURA, Jaroslav. České země v letech 1437–1526. I. díl, Mezi Zikmundem a Jiřím z Poděbrad (1437–1471). Praha, 2010.

KUBŮ, František. Chebský městský stát: počátky a vrcholné období do počátku 16. století. České Budějovice, 2006.

KUBŮ, František. Jiří z Poděbrad a Chebsko. Zprávy chebského muzea a okresního archívu, 2/1983, s. 23–24.

PRÖKL, Vinzenz. Eger und Das Egerland. Prag und Eger, 1845.

SIEGL, Karl. Geschichte der Vermählung Albrechts der Beherzten von Sachsen mit Sidonia von Böhmen zu Eger im Jahre 1459. Egerer Jahrbuch, 1910, roč. 40, s. 91–111.

SIEGL, Karl. Zur Geschichte der Fürstentage Georgs von Podiebrad in Eger in den Jahren 1459, 1461 und 1467. Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen. 1904, XLII Jahrg., 1. Heft, s. 203-226.

STURM, Heribert. Eger: Geschichte einer Reichsstadt. Augsburg, 1951.