Historie archivu

Městký dům (Stadthaus) - archiv do roku 1866 Vůbec první zpráva o existenci archivu pochází z roku 1636. Pražské místodržitelství si totiž právě v tomto roce vyžádalo listinné podklady k některým českým lénům nacházejícím se za hranicemi Chebska. Další konkrétní zmínkou je zápis v knize radních protokolů z 12. 5. 1659. Píše se zde, že starý purkmistr von Holdorf za inspekci archivu dostal odměnu 100 zlatých.

Zadní trakt radnice v Chebu – archiv v letech 1866-1892 Roku 1728 byla část archivu přestěhována ze staré radnice do druhého patra nové radnice, kde byla pro archiv vyhrazena zvláštní místnost. Zajímavý je zápis v knize výdajů města Chebu o tom, že mistr zámečnický Gregor Herbeckh obdržel za zhotovení nových šuplíků do archivu 28 zlatých. Správcem archivu byl roku 1732 jmenován archivář Johann Michael Schlecht.

Jednou z největších pohrom pro archiv bylo funkční období starosty Abrahama Vinzenze Josefa Totzauera. Ten nechal roku 1823 zbylou část archivu přemístit z půdy staré radnice na půdu radnice nové. S archiváliemi, jak píše ve své kronice Pröckl, bylo nakládáno jak s hnojem či makulaturou. Námezdními dělníky byly bez dozoru přenášeny v koších na vlhkou půdu a tam bez ladu a skladu kupeny na hromady. Z listin si prý chlapci dokonce vyráběli malé bubínky.

Rudolfinum – archiv v letech 1892-1912 Reforma státní správy a nařízení týkající se předávání kompetencí a materiálů z 15. listopadu 1849 přineslo archivu další výrazné ztráty. Nelze již přesně říci, kolik archiválií muselo být z registratury převedeno na nově vzniklé instituce. Tak například roku 1897 bylo zpět do archivu vráceno přes 500 gruntovních knih, které byly právě roku 1849 předány Okresnímu soudnímu prezidiu v Chebu. Část městské registratury byla také přestěhována do tzv. Stadthausu, dnešního sídla Krajského muzea a zde uložena na půdě a několika dalších místnostech.

Depozitář archivu v Rudolfinu kolem roku 1900 Roku 1878 povolal občanský výbor města Chebu do funkce pomocného archiváře a muzejníka Heinricha Gradla. Ten studoval v Praze historii a germanistiku a měl pro archivní práci ty nejlepší předpoklady. K definitivnímu jmenování archivářem došlo až v květnu 1882.

Heinrich Gradl se po letitém úsilí domohl nového důstojnějšího prostředí pro uložení městských archiválií. Archiv byl roku 1892 kompletně přestěhován do tří místností v přízemí tzv. Rudolfina. Tam se Gradl zpočátku věnoval uspořádání archivní knihovny, která tehdy čítala více jak tři tisíce svazků.

Klášter klarisek – archiv od roku 1912 V říjnu 1895 přebírá archiv JUDr. Karl Siegl. Jeho dlouholeté působení zanechalo v archivu hluboké stopy. Jeho pečlivá práce se zaměřila především na pořádání fondu Archiv města Cheb. Roku 1912 se Siegl postaral o přestěhování archivu do budov bývalého kláštera klarisek, který byl roku 1782 císařem Josefem II. zrušen a během 19. století sloužil jako věznice. Archiv byl umístěn do prvního patra kláštera, hlavním depozitářem se stal bývalý refektář.

V únoru roku 1934 přebírá chebský archiv dr. Heribert Sturm, který zde setrval až do odsunu německého obyvatelstva roku 1946. V průběhu 2. světové války byl archiv převezen po částech do Bavorska a tam skladován na několika místech. Po osvobození ČSR byl ve spolupráci s americkou armádou vrácen na své původní místo do budov na Františkánském náměstí.

Archivář JUDr. Karl Siegl Roku 1946 se archivu ujímá PhDr. Mira Mladějovská. Její působení bylo provázeno velmi citlivým a fundovaným zacházením s archiváliemi většinou německé provenience. Stejně citlivého a ohleduplného zacházení se jí bohužel nedostalo od nastupujícího komunistického režimu.

Sieglova pracovna a badatelna kolem roku 1931 V roce 1953 vzniká Okresní archiv Cheb s působností pro okresy Cheb a Aš. Dalšími okresními archiváři se stali Jaroslav Slavík (1951–1967), Jan Balcar (1967–1968), Alexander Gross (1968–1972), Josef Jelínek (1972–1974) a Cyril Nekuda (1974–1990).

Od roku 1990 byl Státní okresní archiv v Chebu podřízen Okresnímu úřadu v Chebu. Jeho ředitelem byl PhDr. Jaromír Boháč. Od 1. srpna 2002 je vnitřní organizační jednotkou Státního oblastního archivu v Plzni.


Depozitář v archivu v roce 1931

Popisky k obrázkům:

  1. Městský dům (Stadthaus) – archiv do roku 1866
  2. Zadní trakt radnice v Chebu – archiv v letech 1866–1892
  3. Rudolfinum – archiv v letech 1892–1912
  4. Depozitář archivu v Rudolfinu kolem roku 1900
  5. Klášter klarisek – archiv od roku 1912
  6. Achivář JUDr. Karl Siegl
  7. Sieglova pracovna a badatelna kolem roku 1931
  8. Depozitář v archivu v roce 1931