Státní oblastní archiv v Plzni

K výrazným osobnostem politického i kulturního života Klatovska konce 19. a první třetiny 20. století patřil JUDr. Karel Hostaš.

Karel Hostaš se narodil 11. března roku 1854 v malém pošumavském městečku Poleni jako jediný syn, vedle pěti sester, v rodině řeznického mistra Karla Hostaše, rodáka ze Kdyně a jeho manželky Johanky, rozené Hlaváčkové, z Horažďovic.

Po absolvování studií na klatovském gymnáziu v letech 1866–1874 odešel spolu s přítelem Jindřichem Vančurou do Prahy studovat práva. Po první státní zkoušce na právnické fakultě nastoupil jako písař v advokátní kanceláři JUDr. Václava Sedláčka v Klatovech. Roku 1885 promoval a po dobu čtyř let vykonával právnickou praxi. V září roku 1889 si otevřel v domě čp. 181 v Klatovech ve Vídeňské ulici vlastní advokátní kancelář a stal se významnou osobností veškerého společenského dění ve městě.

Dne 24. května 1880 se v Srní oženil s Annou Pražskou, dcerou berního adjunkta v Klatovech známé to osobnosti klatovského hudebního života. Z manželství se v průběhu let 1880–1890 narodilo šest synů.

Na podzim roku 1912 byl Karel Hostaš na doporučení c. k. rady zemského soudu a přednosty okresního soudu Jana Fifky zvolen starostou města. Tuto funkci vykonával až do roku 1919. Mezi významné události za jeho působení ve funkci starosty patřilo bezesporu otevření Všeobecné veřejné okresní nemocnice v roce 1914, zasadil se o vybudování sítě okresních silnic a pečoval o jejich stav a údržbu. Pod jeho vedením dobře fungovala oblast péče o nemajetné, oblast myslivosti, lesnictví a další. Na počátku ledna 1917 mu byl za jeho obsáhlou veřejnou činnost v obci i okrese udělen řád železné koruny III. třídy.

Karel Hostaš vedl rozmanitý spolkový život. Zasloužil se o založení Družstva pro stavbu divadla a již od roku 1878 předsedal Měšťanské besedě. Byl členem Sokolské jednoty, Národní jednoty pošumavské a ostatních korporací.

Nemalý význam měla i jeho muzejní, archeologická a národopisná činnost. Spolu s profesorem Ferdinandem Vaňkem připravili tři svazky dodnes užívaného Soupisu památek historických a uměleckých okresů Domažlice, Klatovy a Sušice, vydávaných na přelomu 19. století. K jeho dalším dílům patří např. Průvodce po sbírkách královského města Klatov, Dějiny městečka Poleně a další. Řada Hostašových studií, odborných statí a článků byla publikována i v Českém lidu, Věstníku československých muzeí, Věstníku Městského muzea klatovského, Šumavanu a dalších časopisech. V roce 1883 se účastnil vykopávek mohyl objevených u obce Poleňky a o rok později v lese u Habartic. V roce 1882 měl významný podíl na vzniku klatovského muzea, a to v souvislosti s úmrtím významného klatovského měšťana a archeologa Františka Junga, který byl sběratelem starožitností a kuriozit. Karel Hostaš se zasloužil o nákup jeho sbírky a tímto nákupem byl položen základ sbírek muzea v Klatovech, kde se stal správcem a ředitelem. Ve vedení ústavu úzce spolupracoval s tajemníkem muzea Františkem Pláničkou a profesorem Ferdinandem Vaňkem. Muzeum se staralo o vlastivědu, archivní práce a, jak vyplynulo z korespondence s dr. Jindřichem Vančurou, poskytlo cennou pomoc při jeho práci na dějinách města. V roce 1923 bylo na zasedání muzejního kurátora navrženo, aby se vlastivědné muzeum klatovské nazývalo „Hostašovo“.

JUDr. Karel Hostaš zemřel v Klatovech dne 22. června 1934. Jeho pozůstalost je uložena v klatovském muzeu a tvoří ji celkem 72 archivních krabic.

Jana Myslivcová, Státní okresní archiv Klatovy