Státní oblastní archiv v Plzni

K výjimečným historikům Horažďovicka bezesporu patří Karel Němec, mnohaletý správce horažďovického městského muzea a autor knihy Dějiny města Horažďovic.

Karel Němec se narodil dne 5. prosince roku v Zářečí u Horažďovic v rolnické rodině jako nejstarší z celkem pěti dětí. Po absolvování měšťanské školy nastoupil na mužský učitelský ústav v Plzni. Během doby studia mohl Němec rozvíjet své vlastní výtvarné nadání a získat kontakty s místními výtvarníky. Stal se i členem plzeňského výtvarného spolku, s nímž několikrát vystavoval. Po maturitě byl přijat na malířskou akademii, kterou ze zdravotních a finančních důvodů po roce vzdal.

Dne 18. července roku 1915 uzavřel v Praze manželství s Bohuslavou Kropsbauerovou.

Mezi Němcovy záliby patřilo fotografování, hudba, umění, kreslení a především historie. Již v dětství se naučil hře na klavír, hrával i první housle v horažďovickém orchestru a kvartetu. Po maturitní zkoušce absolvoval kurz kreslení pro učitele. V roce 1911 podnikl s Karlem Novákem cestu do Itálie. Na cestě po Itálii si osvojil techniku freskové práce. Významnou částí Němcovy tvorby bylo modelování. Vystavené modely hub a ovoce v horažďovickém muzeu jsou spojeny s Němcovou hlavní myšlenkou o vytvoření nové expozice na téma zemědělství v regionu. Mezi přední Němcovy zájmy patřila historie.

Z jeho profesního života vzpomeňme jeho činnost ve školství a muzejnictví. Během svých začátků v pedagogické praxi složil úspěšně zkoušky z těchto oborů: čeština, dějepis a zeměpis, fyzika a přírodopis, kreslení a matematika. V roce 1915 nastoupil na měšťanskou školu v Horažďovicích a roku 1934 získal post ředitele ústavu. Zároveň v roce 1919 odešel správce muzea Karel Brejcha do důchodu a na jeho místo nastoupil Karel Němec. Až do roku 1952 vykonával obě funkce společně. V následujících letech se již věnoval výhradně správě muzea a pořádání archivních sbírek. Veškeré úsilí, které muzeu věnoval, se silně vázalo k jeho vztahu k Horažďovicím. Během jeho správcování došlo k rozšíření instituce. Nové prostory pro sbírky získalo muzeum zdarma v zámku, a to za podpory hraběte Kinského, tehdejšího majitele panství. Do nových prostor se sbírky stěhovaly v roce 1920. Hlavním iniciátorem pro zvětšení prostor byl Němec, který získal do expozice díla lidových umělců z řad truhlářů, malířů a kovářů. Součástí expozic se staly i výrobky horažďovických továren a ukázky perel včetně nástrojů určených k jejich lovení. Němec celou muzejní sbírku systematicky členil až do své smrti. Za tuto činnost nebyl finančně ohodnocován. Až v roce 1953 získal smlouvu s platem ve výši 226 Kč.

Od roku 1914 vedl městskou kroniku a v pozici horažďovického kronikáře působil dlouhých 58 let. Za tuto dobu sepsal celkem pět dílů kroniky. Jeho nejvýznamnějším dílem se stala kniha Dějiny města Horažďovic. Byl také členem redakční rady Horažďovického obzoru. Ze spolupráce se sběratelem lidové tvorby Karlem Weissem vznikl jedenáctý a dvanáctý díl významného Weissova cyklu Český jih a Šumava v písni. Byl také jednatelem Okrašlovacího spolku a v roce 1920 se stal zakladatelem spolku pro zachování památek.

Učitel, archivář, muzejník a historik Karel Němec zemřel dne 8. května roku 1972. Místem jeho posledního odpočinku se stal prácheňský hřbitov. Němec se stal jednou z významných osobností horažďovického regionu. V roce 1972 mu byla na městském muzeu umístěna pamětní deska.

Jana Myslivcová, Státní okresní archiv Klatovy