Státní oblastní archiv v Plzni

V Lubském lese u Klatov bylo v roce 1942 popraveno 73 osob.

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha nešetřili nacisté tvrdými tresty. V odvetě za smrt vysoce postaveného prominenta nechala okupační správa popravit asi 1600 obyvatel protektorátu Čechy a Morava. K popravě často stačilo pouhé schvalování atentátu či poslech zahraničního rozhlasu. Nejznámější jsou případy vyhlazení Lidic a vypálení a vyvraždění Ležáků. Ušetřena však nezůstala ani oblast Klatovska a Písecka. Střediskem teroru v jihozápadních Čechách se stala úřadovna gestapa se sídlem v Klatovech. Na bývalé vojenské střelnici ve Spáleném lese v Lubech u Klatov (také jako Lubský les) pak proběhly od 31. května do 3. července 1942 popravy osob odsouzených stanným soudem gestapa.

V Lubském lese bylo popraveno celkem 73 osob, z čehož bylo 17 žen. Prvním popraveným byl štábní rotmistr československé armády Bedřich Přetrhdílo, jemuž se osudným stalo schvalování atentátu na setkání ochotníků. Další důstojníci z vojenské odbojové organizace Obrana národa byli ve Spáleném lese popraveni 22. června 1942. V Lubech byli popraveni mimo jiné obyvatelé Bernartic, kteří podporovali výsadkáře ze skupiny Intransitive. Rodina Viktorova z Věšína pak byla 1. července popravena za to, že poskytla pomoc četaři Bohuslavu Grabovskému na cestě do Bernartic. Nejvíce osob zde bylo v jeden den popraveno 29. června 1942 – celkem 15 lidí.

Popravy v Lubském lese vykonávali příslušníci praporu ochranné policie (Schutzpolizei) z Klatov. Samotní příslušníci gestapa byli překvapeni statečným postojem popravených, když místo strachu často viděli vzdor. Těla popravených byla následně převážena do plzeňského krematoria, kde došlo k jejich zpopelnění. V roce 1948 bylo objeveno 29 uren v márnici na klatovském hřbitově u svatého Jakuba. Urny byly následně rozhodnutím Místního národního výboru Klatovy uloženy do hrobu „Obětem světové války“ nacházejícím se v horní části klatovského hřbitova. Dnes lze v Lubském lese navštívit památník osob nacisty zde popravených.

Velitelem klatovského gestapa přímo odpovědným za válečné zločiny byl bývalý bavorský policejní úředník Heinrich Winkelhofer. Na základě jeho rozhodnutí bylo gestapem pořízeno 15 dokumentačních fotografií na popravišti Spálený les, které měly sloužit jako jakýsi „manuál k popravě“ pro další popravčí čety na území protektorátu Čechy a Morava. Po skončení druhé světové války byl Winkelhofer odsouzen k trestu smrti oběšením a popraven 30. dubna 1947 na dvoře klatovského soudu. Kromě Winkelhofera bylo k trestu smrti odsouzeno a popraveno také dalších 8 členů klatovského gestapa.

Pavel Černý, Státní okresní archiv Klatovy

Prameny a literatura:

Státní oblastní archiv v Plzni, fond Mimořádný lidový soud Klatovy.

Státní okresní archiv Klatovy, fond Sbírka soudobé dokumentace okresu Klatovy.

Klatovsko v protifašistickém zápase. Plzeň, 1989.

KYNCL, Vojtěch. Bez výčitek...: genocida Čechů po atentátu na Reinharda Heydricha. Praha, 2012.

Lubský les u Klatov 1942–1972. Klatovy, 1972.

STŘELEČEK, Jan. Protifašistický odboj a jeho památná místa na okrese Klatovy. Klatovy, 1985.