Státní oblastní archiv v Plzni

K nejcennějším archivním památkám uloženým ve Státním okresním archivu Plzeň-sever patří nejstarší dochované žihelské znakové privilegium.

Žihle od husitských válek patřila k rabštejnskému panství. Dne 28. listopadu 1559 se jeho tehdejšímu majiteli Jáchymu Šlikovi z Holíče, politikovi v panovnických službách a prozíravému hospodáři, podařilo získat od krále Ferdinanda I. Habsburského důležité privilegium. Obnovovaly se jím výsady již dříve udělené, nevíme však kdy a kým. Žihle byla opětně touto pergamenovou listinou povýšena na městečko, byly potvrzeny dva výroční a týdenní trhy, možnost provozování řemesel a nové udělení městského znaku i právo pečetit zeleným voskem.

Z česky psaného privilegia vyplývá, že městečko postihl požár, při kterém „z dopuštění božího táž privilegia shořely a k zkáze přišly“. V roce 1509 totiž obsadilo vojsko Vladislava Jagellonského Rabštejn, který byl v držení loupeživého rytíře Kryštofa z Gutštejna, dokonce prohlášeného za zemského škůdce. Při obléhání Rabštejna královským vojskem byla Žihle vypálena. Požár toho roku zničil velkou část městečka s kostelem a tvrzí, shořely i městské listiny.

Panovník Ferdinand I. Habsburský privilegiem o 50 let později Žihli „vyzdvihl a vysadil“ na městečko a řemeslníkům – pekařům, řezníkům, sladovníkům, soukeníkům, sukno kráječům, krejčím, zámečníkům, kovářům, ševcům a „jiným všelijakým obchodníkům“ – povolil se zde usazovat a provozovat svá řemesla. Navíc Žihle dostala právo konat dva roční jarmarky, jeden v úterý před sv. Jiří, druhý v úterý po sv. Václavovi, v délce osmi dnů a „frejunkem obyčejným“, dále konat trh každé úterý a v postní době trh koňský.

Udělený žihelský erb je na privilegiu popsán následovně: „…štít červené barvy, v němž od spodku až do vrchu štítu věže bílé neb stříbrné barvy, ze spod brána s mříží zapadací a nad branou i svrchu té věže stínky a dvě vokna se vidí, z kterýchž oheň neboližto plamenové i s vrchu té věže vychází.“ V další větě pak text odkazuje na vyobrazení, které je součástí listiny: „Jakožto všecko rukou a vtipem umění malířského lépe a dostatečněji vprostřed listu tohoto jest vymalováno a barvami vysvětleno.“ Namalovaná podoba znaku je totiž poněkud složitější. Na červeném štítu stříbrná věž, z její širší dolní poloviny, zakončené pěti stínkami, vystupuje horní užší část zakončená šesti stínkami. V dolní části klenutá brána s kvádrovým ostěním a se zlatou zpola vyzdviženou padací mříží, v horní části vedle sebe dvě okna, ze kterých, stejně jako z vrcholu věže, šlehají zlaté plameny. Plameny ve znaku jsou patrně připomínkou událostí, které Žihli postihly v 1. polovině 16. století.

Žihelské znakové privilegium je uloženo ve fondu Archiv města Žihle ve Státním okresním archivu Plzeň-sever se sídlem v Plasích, kde patří k nejcennějším dokumentům. Jedná se totiž o nejstarší dochované znakové privilegium na okrese Plzeň-sever. Do archivu bylo předáno žihelskou obcí v roce 1997 a následně zrestaurováno litoměřickým restaurátorem Fr. Křivánkem.

Martina Matušková, Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích

Prameny a literatura:

SOkA Plzeň-sever, Archiv města Žihle, lio 1.

PEŠÍKOVÁ, Martina. Žihelské znakové privilegium a městský znak. Kronika regionu: Kralovicko, Manětínsko, Plasko, 2004/2005, roč. 3, č. 3, s. 8‒9.

VLČKOVÁ, Jitka – VLČEK, Pavel. Žihle: stručná historie a význačné památky. Žihle: Obec Žihle, 2016, s. 13‒15.