Státní oblastní archiv v Plzni

K významným rodákům z Rokycanska patří Karel Kašpar, který pocházel ze skromných poměrů, ale díky studiu a své píli se stal významným církevním činitelem své doby.

Karel Kašpar se narodil 16. května 1870 v Mirošově. Jeho otcem byl Jan Nepomuk Kašpar, učitel na zdejší obecné škole v letech 1865‒1872. Matkou byla Filipina Heidelbergová pocházející z Mirošova. Narodil se v budově školy čp. 24 vedle kostela, která dnes slouží kulturním účelům. V září 1872 se rodina Kašparových odstěhovala do Křimic, kde se stal J. N. Kašpar řídícím učitelem. Zde se také 1. ledna 1873 narodila Karlova mladší sestra Augusta Marie, později provdaná Kodlová.

Gymnázium absolvoval Karel Kašpar v Plzni. Po teologických, filozofických a právnických studiích na české koleji v Římě byl 25. února 1893 vysvěcen na kněze. Ještě v témže roce byl promován na doktora teologie. Svou primici sloužil v české papežské koleji Nepomucenu v Římě. Po návratu do Čech první mši celebroval ve Vejprnicích, kde vysvětil Lurdskou kapli. Krátce působil jako kaplan ve Svojšíně. Pak se ale odebral zpět do Říma, kde byl v červnu 1898 promován doktorem obojího práva. Od roku 1899 působil jako spirituál Strakovy akademie v Praze a od roku 1907 jako kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta. Roku 1920 byl jmenován světícím biskupem královéhradeckým. O rok později se stal sídelním biskupem královéhradeckým.

Kašpar byl vynikajícím znalcem církevního práva a liturgie, napsal řadu knih, článků a studií, jež byly uveřejněny převážně v Časopise katolického duchovenstva. Dne 22. října 1931 byl po odstoupení Františka Kordače ustanoven pražským arcibiskupem. Před Vánoci roku 1935 byl za své zásluhy jmenován kardinálem.

V roce 1937 Karel kardinál Kašpar povýšil kostel sv. Josefa v Mirošově, kde byl pokřtěn, na děkanský. Dne 18. května 1938 mu městské zastupitelstvo schválilo udělení čestného občanství Mirošova a již tehdy navrhl mirošovský děkan ThDr. Eduard Broj nechat zhotovit pamětní desku slavnému rodákovi. To se podařilo uskutečnit u příležitosti jeho 70. narozenin, kdy byla odhalena na jeho rodném domě v neděli 19. května 1940. Na slavnosti promluvil okresní školní inspektor Jan Ryšavý, starosta města Jan Hojer a spisovatel Jaroslav Durych. O hudební doprovod se postaral pěvecký spolek Záboj z Rokycan. Součástí oslav byla také zádušní mše svatá za zemřelé rodiče kardinála. Ten se však události osobně nezúčastnil.

Karel kardinál Kašpar zemřel 21. dubna 1941 v arcibiskupském paláci na pražských Hradčanech. Ve své poslední vůli mimo jiné uvedl, aby obraz Panny Marie Bolestné, který byl zavěšen nad jeho postelí, byl po jeho smrti umístěn v kapličce Panny Marie Pomocné. Ta stojí na kraji lesa Kyjov u Radčic, na jejíž postavení přispěli i jeho rodiče, když žili v Křimicích. Karel Kašpar nechal také zřídit fundaci na nadační mše svaté v Mirošově, Chválenicích (odkud pocházel jeho otec), Vejprnicích a dalších kostelích, kde během svého života působil. Do Mirošova věnoval i některé knihy ze své knihovny, především poučné a zábavné, kalich, který dostal od rodičů, a všechna kněžská paramenta.

Velkolepý pohřeb se konal ve čtvrtek 26. dubna v Praze. Za jeho rodiště, město Mirošov, se ho zúčastnila celá městská rada. Karel kardinál Kašpar byl pochován v katedrále sv. Víta v Praze.

Hana Hrachová, Státní okresní archiv Rokycany