Státní oblastní archiv v Plzni

Konference se bude konat ve dnech 2. – 3. října 2025 v Kulturním centru Pivovar v Domažlicích.
Konference chce uvést chodskou minulost a minulost sousedního regionu do širších souvislostí v interdisciplinární perspektivě (obecně historické, umělecké, entografické aj.)
Přihlášky k účasti s názvem a stručnou anotací příspěvku prosím zasílejte do 31. března 2025

Opět po roce se v Horšovském Týně setkali kronikáři. Od archivářů si vyslechli informace o kronikách uložených v okresním archivu, o loňské soutěži kronikářů, o knižních novinkách regionální literatury a o restaurování obří pozemkové knihy. Ředitelka Městské knihovny Boženy Němcové Bc. Lenka Schirová pohovořila velmi zajímavě nejen o minulosti domažlické knihovny. Nahlédnutí do tajů plzeňského kronikářství zprostředkovala PhDr. Jitka Janečková, odborná archivářka Archivu města Plzně. Na závěr Setkání si tři desítky kronikářů mohly prohlédnout zdejší kapucínský klášter.

Státní oblastní archiv v Plzni právě vydal reprezentativní publikaci Archivní bohatství západních Čech. Kniha představuje pestrou paletu archiválií ze státních archivů západních Čech, a to prostřednictvím 100 rozličných obrazů od raného středověku do současnosti, doplněných zajímavými informacemi či příběhy. Prochází se tu šlechta pospolu s ctihodnými měšťany, podnikateli, mecenáši, pobudy a prostitutkami. Řemeslo, průmysl, obchod, školství, umění, věda, víra, náboženství, pověry, alchymie, sport, zábava i poučení ... to všechno tu lze nalézt.

Státní oblastní archiv v Plzni převzal v těchto dnech písemnou pozůstalost spisovatele, divadelníka a bývalého ředitele Muzea J. V. Sládka ve Zbirohu pana Františka Frýdy (1914–1999). Dědici archiválie předali na základě darovací smlouvy a získalo je do své péče 1. oddělení, které se specializuje na shromažďování písemných pozůstalostí historicky zajímavých osobností západočeského regionu. Velmi si tohoto daru vážíme a rodině pana Frýdy děkujeme.

Už potřetí míří mezi čtenáře vybrané trestní kauzy krajských soudů v Plzni, Klatovech a Chebu, o jejichž spisy pečuje Státní oblastní archiv v Plzni. Náš kolega Karel Řeháček tentokrát vybral více než pět desítek takových, které skončily nedobrovolnou smrtí. Právě vydanou publikaci Kriminální případy a neštěstí na západě Čech 1918–1948 tematicky rozčlenil na čtyři oddíly, Mamon, Zášť, Strach a Osud, do nichž zařadil jednotlivé případy.

Letos, v jarním a podzimním termínu, si připomeneme hned tři důležitá „archivní“ výročí: 70 let od vydání vládního nařízení č. 29/1954 Sb., o archivnictví, 50 let od přijetí zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, a 20 let existence zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Všechny zmíněné legislativní normy významně přispěly k vybudování aktuální české archivní sítě a k vytvoření fungujícího systému jednotného archivnictví. Československé, resp. české archivnictví se sice navenek i uvnitř neustále dynamicky vyvíjí, jeho základní kameny však zůstávají pevné, tak snad nám to vydrží i nadále!

Státní oblastní archiv v Plzni převzal v těchto dnech další část písemné pozůstalosti emeritního ředitele archivu PhDr. Vladimíra Bystrického, CSc. (1934-2021). Dědici archiválie předali na základě darovací smlouvy a získalo je do své péče 1. oddělení, které se specializuje na shromažďování písemných pozůstalostí historicky zajímavých osobností západočeského regionu. Velmi si tohoto daru vážíme a rodině PhDr. Bystrického děkujeme.

V loňském roce oslavila Fakulta pedagogická ZČU v Plzni tři čtvrtě století své existence. V rámci oslav tohoto výročí byl realizován i zajímavý projekt její katedry historie, přesněji střediska orální historie, které při katedře působí. Výsledkem projektu je publikace s názvem "¾ století plzeňské pedagogické fakulty ve vzpomínkách", v níž na vývoj fakulty (a nejen na něj) vzpomínají její absolventi a učitelé, mj. i dva ředitelé Státního oblastního archivu v Plzni Petr Hubka a Karel Řeháček.

Světlo světa právě spatřila publikace Dešenice 1272–2022. Sedmero zastavení v minulosti šumavského údolí. Vznikla u příležitosti oslav 750. výročí první písemné zmínky o Dešenicích úsilím sedmi autorů a editorky a starostky městyse Lenky Sýkorové, naší bývalé (a doufejme že opět i budoucí) klatovské kolegyně. Na téměř dvousetstránkové publikaci se podíleli mj. i naši kolegové Jakub Mírka, Karel Řeháček a bývalý kolega z Klatov Michal Tejček.