Státní oblastní archiv v Plzni

Plzeňský rodák Emanuel Valenta patřil k předním odborníkům v oblasti slévárenství.

Josef Boris Vuchterle byl československý legionář, jeden z velitelů legií v Rusku.

Alois Sopr byl jedním z výrazných představitelů sochařské tvorby v období normalizace, podílel se na výzdobě veřejného prostoru v Plzni a okolí ve 2. polovině 20. století.

V roce 1949 se ujal ve svém volném čase správy vlastivědného muzea v Horšovském Týně, pak se stal archivářem horšovskotýnského okresního archivu a po správní reformě prvním vedoucím okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně.

K zajímavým osobnostem západočeského archivnictví bezesporu patří Václav Kovářík, bývalý ředitel Státního okresního archivu Plzeň-jih se sídlem v Blovicích.

K významným rodákům z Rokycanska patří Václav Kotva, který pocházel z Radnic.

K výjimečným historikům Horažďovicka bezesporu patří Karel Němec, mnohaletý správce horažďovického městského muzea a autor knihy Dějiny města Horažďovic.

Nesmazatelnou stopu v oblasti historického pozvání Chebska zanechala Mira Mladějovská, ředitelka Archivu města Chebu (1946–1951), pracovnice Městské obrazové galerie Cheb (1954–1955), pracovnice Chebského muzea (1955–1962), pracovnice Galerie výtvarného umění Cheb (1962–1969). Zabývala se regionálními dějinami Chebska a záchranou zdejších kulturních památek.

Stěžejní postavu archivnictví severozápadních Čech představuje Jindřich Zimmermann, archivář loketského městského archivu a faktický zakladatel Státního okresního archivu Sokolov se sídlem v Jindřichovicích.

Archeologie na jadranském pobřeží, kulturně-historický výzkum severozápadních Čech či položení odborných základů loketského městského archivu představují jen malý výsek činnosti výjimečné osobnosti Antona Gnirse.