Státní oblastní archiv v Plzni

Chebská hlavní účetní kniha dokládá ekonomický vývoj a činnost městské správy v době vlády Lucemburků.

Hlavní účetní kniha podává přehled vyúčtování městských příjmů jako zemská berně, městská berně a spotřební daně tzv. ungeltu, a zároveň také výdajů pro stavební a zástavní úřad. Tyto údaje do ní zapisovali správci jednotlivých městských příjmů a výdajů při výročním skládání účtů. Zatímco finanční knihy pro výběr zemské i městské berně se dochovaly v celých řadách, u jiných úřadů tomu vždy tak není. Jedná se především o zástavní úřad, o jehož činnosti podává informace alespoň tato účetní kniha.

Zápisy nebyly vedeny právě systematicky. Vyúčtování jsou nepravidelná, v různých termínech a časových odstupech. Vyúčtování městských příjmů i výdajů v některých letech není zaznamenáno, takže není možné zjistit, zda určitá operace proběhla. Rovněž není uvedena částka, kterou jednotliví správci předali do městské pokladny. Uvádí se pouze dlužní suma, kterou někteří poplatníci zemské a městské berně nebo ungeltu ještě nezaplatili nebo jakou část z dluhu již splatili.

Vazba knihy je provedena z tuhého pergamenu. Desky obdélníkového tvaru mají výšku přibližně 295 mm a šířku 205 mm. Tloušťka hřbetu, jenž byl vyroben z kůže, se pohybuje kolem 15 mm. Na hřbetu se nachází dva kožené knoflíčky, které jsou přichyceny provázkem vycházejícím z vazby a zároveň tak vazbu upevňují.

Základem knihy jsou papírové dvoulisty o výšce 295 mm. Každý list má šířku 205 mm. Jednotlivé dvoulisty jsou uspořádány do čtyř složek po šesti. Proti proříznutí vazby provázkem jsou všechny složky chráněny pergamenovým proužkem. Celá kniha čítá 48 fólií. Obsahuje 96 papírových stránek, z nichž popsaných je 94, 46 listů je popsáno oboustranně, 2 pouze z jedné strany. Stránky jsou číslovány arabskými číslicemi, číslovány jsou i zápisy, celkem jich je 190. Obě číslování však pocházejí z mladší doby než kniha.

Kniha je psána na papíru opatřeném filigrány. Filigrány představují zvon, většinou směřující srdcem dolů. Zvon má blízko ke vzoru Piccard č. 40647, 40673, 40687, také ke vzoru Briquet č. 3963. Papír pravděpodobně pocházel z Bavorska a potvrzuje nám tak, že zvláště mezi Chebem a Norimberkem panoval čilý obchodní ruch.

Jazykem knihy je němčina. Objevují se zde však i latinská slova – tenetur, dedit. Latina se též používá u názvů některých svátků a ve slovním vyjádření letopočtu.

Zápisy jsou psány šedohnědým inkoustem a podílelo se na nich pravděpodobně devět písařů. Písmo všech písařů vychází z gotické kurzívy. Tvary jednotlivých liter se nijak zásadně neliší od tvarů užívaných v té době.

Použití zkratek v hlavní účetní knize je nesystematické, je možné se setkat jak se zkrácenými, tak nezkrácenými variantami téhož slova. Nejčastěji se používá suspenze, kontraxe, méně časté je už zkrácení pomocí zkracovacího znaménka vlastního významu. Zkrácení nadepsáním písmena se v textu objevuje jen velmi zřídka.

Chebská hlavní účetní kniha je významným historickým pramenem, který doplňuje další finanční knihy rozsáhlého chebského regionu v pozdním středověku. Přináší obraz nejen ekonomického vývoje, ale i o činnosti městské správy v této historicky zajímavé oblasti v době vlády Lucemburků.

Eva Hošková, Státní okresní archiv Cheb

Prameny a literatura:

SOkA Cheb, Archiv města Cheb, ukn 1012a.

KLÍR, Tomáš a kol. Knihy chebské zemské berně z let 1438 a 1456. Praha – Ústí nad Labem: Scriptorium, 2016.

KNOLL, Vilém. Vývoj chebské zemské a městské správy do počátku 15. století. Právník 141, 2002, roč. 141/02.

KUBŮ, František. Chebský městský stát. České Budějovice: Veduta, 2006.

RŮŽEK, Vladimír. Chebská radnice a její historické fresky. Cheb: Chebské muzeum, 1994.

STURM, Heribert. Eger, Geschichte einer Reichsstadt. Augsburg: Adam Kraft Verlag, 1951.