Státní oblastní archiv v Plzni

Vůbec první zpráva o existenci archivu pochází z roku 1636. Pražské místodržitelství si totiž právě v tomto roce vyžádalo listinné podklady k některým českým lénům nacházejícím se za hranicemi Chebska. Další konkrétní zmínkou je zápis v knize radních protokolů z 12. 5. 1659. Píše se zde, že starý purkmistr von Holdorf za inspekci archivu dostal odměnu 100 zlatých.

Roku 1728 byla část archivu přestěhována ze staré radnice do druhého patra nové radnice, kde byla pro archiv vyhrazena zvláštní místnost. Zajímavý je zápis v knize výdajů města Chebu o tom, že mistr zámečnický Gregor Herbeckh obdržel za zhotovení nových šuplíků do archivu 28 zlatých. Správcem archivu byl roku 1732 jmenován archivář Johann Michael Schlecht.

Jednou z největších pohrom pro archiv bylo funkční období starosty Abrahama Vinzenze Josefa Totzauera. Ten nechal roku 1823 zbylou část archivu přemístit z půdy staré radnice na půdu radnice nové. S archiváliemi, jak píše ve své kronice Pröckl, bylo nakládáno jak s hnojem či makulaturou. Námezdními dělníky byly bez dozoru přenášeny v koších na vlhkou půdu a tam bez ladu a skladu kupeny na hromady. Z listin si prý chlapci dokonce vyráběli malé bubínky.

Reforma státní správy a nařízení týkající se předávání kompetencí a materiálů z 15. listopadu 1849 přineslo archivu další výrazné ztráty. Nelze již přesně říci, kolik archiválií muselo být z registratury převedeno na nově vzniklé instituce. Tak například roku 1897 bylo zpět do archivu vráceno přes 500 gruntovních knih, které byly právě roku 1849 předány Okresnímu soudnímu prezidiu v Chebu. Část městské registratury byla také přestěhována do tzv. Stadthausu, dnešního sídla Krajského muzea a zde uložena na půdě a několika dalších místnostech.

Roku 1878 povolal občanský výbor města Chebu do funkce pomocného archiváře a muzejníka Heinricha Gradla. Ten studoval v Praze historii a germanistiku a měl pro archivní práci ty nejlepší předpoklady. K definitivnímu jmenování archivářem došlo až v květnu 1882.

Heinrich Gradl se po letitém úsilí domohl nového důstojnějšího prostředí pro uložení městských archiválií. Archiv byl roku 1892 kompletně přestěhován do tří místností v přízemí tzv. Rudolfina. Tam se Gradl zpočátku věnoval uspořádání archivní knihovny, která tehdy čítala více jak tři tisíce svazků.

V říjnu 1895 přebírá archiv JUDr. Karl Siegl. Jeho dlouholeté působení zanechalo v archivu hluboké stopy. Jeho pečlivá práce se zaměřila především na pořádání fondu Archiv města Cheb. Roku 1912 se Siegl postaral o přestěhování archivu do budov bývalého kláštera klarisek, který byl roku 1782 císařem Josefem II. zrušen a během 19. století sloužil jako věznice. Archiv byl umístěn do prvního patra kláštera, hlavním depozitářem se stal bývalý refektář.

V únoru roku 1934 přebírá chebský archiv dr. Heribert Sturm, který zde setrval až do odsunu německého obyvatelstva roku 1946. V průběhu 2. světové války byl archiv převezen po částech do Bavorska a tam skladován na několika místech. Po osvobození ČSR byl ve spolupráci s americkou armádou vrácen na své původní místo do budov na Františkánském náměstí.

Roku 1946 se archivu ujímá PhDr. Mira Mladějovská. Její působení bylo provázeno velmi citlivým a fundovaným zacházením s archiváliemi většinou německé provenience. Stejně citlivého a ohleduplného zacházení se jí bohužel nedostalo od nastupujícího komunistického režimu.

V roce 1953 vzniká Okresní archiv Cheb s působností pro okresy Cheb a Aš. Dalšími okresními archiváři se stali Jaroslav Slavík (1951–1967), Jan Balcar (1967–1968), Alexander Gross (1968–1972), Josef Jelínek (1972–1974) a Cyril Nekuda (1974–1990).

Od roku 1990 byl Státní okresní archiv v Chebu podřízen Okresnímu úřadu v Chebu. Jeho ředitelem byl PhDr. Jaromír Boháč. Od 1. srpna 2002 je vnitřní organizační jednotkou Státního oblastního archivu v Plzni.

Popisky k obrázkům:

1. Městský dům (Stadthaus) – archiv do roku 1866
2. Zadní trakt radnice v Chebu – archiv v letech 1866–1892
3. Rudolfinum – archiv v letech 1892–1912
4. Depozitář archivu v Rudolfinu kolem roku 1900
5. Klášter klarisek – archiv od roku 1912
6. Achivář JUDr. Karl Siegl
7. Sieglova pracovna a badatelna kolem roku 1931
8. Depozitář v archivu v roce 1931