Státní oblastní archiv v Plzni

Nesmazatelnou stopu v oblasti historického pozvání Chebska zanechala Mira Mladějovská, ředitelka Archivu města Chebu (1946–1951), pracovnice Městské obrazové galerie Cheb (1954–1955), pracovnice Chebského muzea (1955–1962), pracovnice Galerie výtvarného umění Cheb (1962–1969). Zabývala se regionálními dějinami Chebska a záchranou zdejších kulturních památek.

Mira Mladějovská se narodila v Praze 9. března roku 1899 a vyrůstala ve vysoce kultivovaném intelektuálním a vícejazyčném prostředí. Matka Marie roz. Breyer pocházela z rodiny maďarského advokáta v Prešpurku. Miřin otec byl MUDr. Vladislav Mladějovský, lékař v Mariánských Lázních a profesor balneologie a klimatologie na Univerzitě Karlově v Praze. Rodina vlastnila u Milíkova minerální pramen Radiovka se stáčírnou a obytným domem. Po maturitě na vinohradském gymnáziu se Mira na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy věnovala studiu dějin umění a klasické archeologie, které ukončila v roce 1927. Společně se sestrou Renée, budoucí doktorkou filozofie a farmacie, se v této době stala členkou a výraznou osobností dívčího skautského hnutí. Rodinu Mladějovských připravil americký nálet na Prahu 14. února 1945 o pražský domov v Resslově ulici a přestěhovali se tedy do Milíkova.

Teprve po druhé světové válce se dr. Mira Mladějovská začala naplno věnovat své profesi, když v roce 1946 přijala místo ředitelky archivu a městských muzejních sbírek v Chebu. Ve spolupráci s bývalým německým ředitelem chebského archivu dr. Heribertem Sturmem vytrvale usilovala o záchranu kulturních památek poválečnými událostmi zmítaného Chebska. Plodnou spolupráci s dr. Sturmem ukončilo jeho nucené vysídlení, proti němuž marně bojovala. Přesto se dr. Miře Mladějovské podařilo pro sbírky národopisné a umělecké zachránit mnoho z cenných předmětů, které by jinak zůstaly v opuštěných nemovitostech ponechány v plen rozkradačům či zkáze. V roce 1947 byla dr. Mira Mladějovská ustanovena konzervátorkou památkové péče pro chebský a ašský okres a od léta 1948 z pověření Národní kulturní komise procházela sklady Fondu národní obnovy, aby mezi konfiskovanými předměty vybírala ty umělecky a kulturně cenné pro národní sbírky. Záhy po svém příchodu do chebského archivu dr. Mladějovská učinila významný objev, když v drobných pergamenových proužcích, které zpevňovaly vazbu svazku aktového materiálu, rozpoznala česky psanou legendu o sv. Anežce. Její vznik lze datovat do poslední třetiny 14. století, jedná se tedy o nejstarší české a veršované vyprávění o životě této naší světice. Svůj objev zprostředkovala veřejnosti v knize vydané v roce 1948 s předmluvou Prof. PhDr. Jana Vilikovského, profesora literární historie. Novou generaci Chebanů také seznámila s místními pověstmi, které přeložila, poeticky převyprávěla a doprovázené lepty chebského malíře Václava Kadlece připravila k vydání. V roce 1950 dr. Mladějovská dokončila Bibliografii Chebska, dodnes přínosnou pomůcku usnadňující místním vlastivědcům základní orientaci v práci jejich německých předchůdců.

Bohužel, příští působení dr. Mladějovské silně ovlivnily její neotřesitelné životní postoje, novému režimu tolik nemilé. Byla vysoce vzdělanou charakterní osobností, praktikující křesťankou, členkou lidové strany, skautkou. Na přelomu let 1950 a 1951 byla zbavena správy muzejních sbírek a následně, navzdory důrazným protestům archivní správy, ji ve vedení chebského archivu vystřídal kádr zcela nekompetentní. Po dlouhých měsících nejistoty získala nakrátko práci v místní cestovní kanceláři, kterou brzy vyměnila za místo v nově zřízené městské galerii. Galerie však brzy zanikla a dr. Mira Mladějovská našla v roce 1955 nové zaměstnání v městském muzeu. Od roku 1962 se spolu s malířem Bojmírem Huttou ujala vedení právě zřízené okresní galerie, kde působila až do své smrti. Zákeřné nemoci podlehla 9. ledna roku 1969 a poslední místo svého odpočinku nalezla na hřbitově v Milíkově.

Hana Knetlová, Státní okresní archiv Cheb

Bibliografie Dr. Miry Mladějovské

MLADĚJOVSKÁ, Mira. Chebské pověsti 1–9. Cheb: Okresní rada osvětová, 1948.

MLADĚJOVSKÁ, Mira. Legenda o Blahoslavené Anežce: Chebské zlomky. Praha: Vladimír Žikeš, 1948.

MLADĚJOVSKÁ, Mira. Cheb. Český život. Měsíčník pro literaturu, umění a vědu, roč. 2., č. 3–4, Praha 1948, s. 48.

MLADĚJOVSKÁ, Mira. Bibliografie Chebska. I. díl, Město Cheb. II. díl, Okres Cheb. III. díl, Obce Chebska. Karlovy Vary: Krajský národní výbor v Karlových Varech, 1950.

MLADĚJOVSKÁ, Mira. Malovaný chebský nábytek. Karlovarsko: Vlastivědný sborník. Karlovy Vary: Krajské nakladatelství Karlovy Vary, 1958, s. 125–145.

MLADĚJOVSKÁ, Mira. Chebský kroj. In Chebsko: sborník k 85. výročí založení Chebského muzea (1874-1959). Cheb: Krajské vlastivědné museum v Chebu, 1959, s. 102–135.

SOKOL, Jan et al. Cheb: Městská památková rezervace a hrad. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1966.

MLADĚJOVSKÁ, Mira. Chebské pověsti. Cheb: Black Queen, 1998.

MLADĚJOVSKÁ, Mira. Přání. Příběh ze starého Chebu. Barbara Huttová a Karel Brož, 2019.

MLADĚJOVSKÁ, Mira. Chebské pověsti. Cheb: pro město Cheb ve spolupráci s Muzeem Cheb, p.o. Karlovarského kraje, vydalo nakladatelství Typ, 2022.

Seznam pramenů a literatury

SOkA Cheb, nezpracovaný fond Mladějovská Mira (EL NAD 569), 1946–1951, 1 karton.

SOkA Cheb, fond Okresní archiv Cheb 1911–1984, inv. č. 222, kart. č. 13, Dotazy ČSSR „V“, 1950.

SOkA Cheb, Slavíkova sbírka fotografií, č. 508 (návštěva ministra dopravy Ivana Pietora v Chebu, 1947), č. 750 (autorka, 1949).

SOkA Cheb, Sbírka dokumentárních fotografií, č. 108 (autorka, dům na Růžovém kopečku, září 1949), č. 293 (autorka, kolem r. 1955, Růžová ulice), č. 501–506, (autorka, svěcení pramenů v Karlových Varech r. 1946, hrázděné stavby 1949–1952), č. 593–597 (autorka, Cheb, 1950), č. 673 (léto 1947, návštěva ministra dopravy Ivana Pietora, fotografie s poslankyní Trojanovou a dr. Mladějovskou), č. 743–749 (autorka, Cheb, 1947–1950), č. 854–867 (autorka, Cheb, 1949–1950).

BÄUMLOVÁ, Michaela. „...slíbila, že zanechá svého pasivního postoje k lidově demokratickému zřízení“. Dr. Mira Mladějovská (1899‒1969). Sborník muzea Karlovarského kraje Cheb, roč. 27. Cheb: Muzeum Cheb, 2019, s. 215–217.

BOHÁČ, Jaromír. Deset obrazů z dějin Chebského muzea/Zehn Bilder aus der Geschichte des Egerer Museums. Cheb: 2003, s. 208–214.

HEŘMAN, Petr. Moje teta Mira. Sborník Chebského muzea. Cheb: Chebské muzeum, 1995, s. 71–72. SLAVÍČEK, Lubomír (ed.). Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), sv. 1, Praha: Academia, 2016, s. 933.