Historie archivu Škoda

Archiv Škoda - badatelnaPočátky podnikového archivu Škoda sahají do roku 1943, kdy tehdejší generální ředitel ing. Adolf Vamberský vydal vyhlášku o zřízení Historického archivu Škodových závodů. Zcela první impulsy k vytvoření archivu se váží k roku 1924, kdy ředitel Gregor na příkaz vrchního ředitele plzeňského závodu ing. Josefa Havránka podnikl konzultační cestu do Německa, zejména k firmě Krupp. Od roku 1931 oddělení propagace v Plzni shromažďovalo staré výkresy, prospekty a fotografie výrobků.

Vedením přípravných prací k založení archivu v roce 1943 byl pověřen přednosta tiskového, propagačního a informačního oddělení generálního ředitelství v Praze dr. Josef Svátek a viceředitel ing. Václav Forst, který stál v čele oddělení propagace v Plzni. Účel zřízení archivu byl spatřován v hledisku obchodně propagačním. Sebraný materiál byl ještě za války katalogizován a katalog uložen v trezoru budovy závodního ředitelství v Plzni. Samotné archiválie byly s ohledem na ochranu před možným zničením při leteckém útoku převezeny do zámku v Žinkovech, který patřil vnukovi zakladatele Škodových závodů Emilu Škodovi. Do konce roku 1944 sem byly převezeny všechny archiválie z Prahy a Plzně. Následující měsíce daly tomuto prozíravému kroku za pravdu. Nálet na Škodovy závody 25. dubna 1945 kromě jiných objektů zcela zničil budovu ředitelství, kde podlehlo zkáze množství správních písemností a technické dokumentace spolu s evidencí archiválií převezených do Žinkov; dále byl mimo jiné zničen tzv. dělnický referát s částí personálních spisů. Koncem roku 1945 byly opět archiválie převezeny z místa svého dočasného uložení zpět do Prahy a Plzně.

Poválečné období

Interiér archivu v Železniční ulici v Plzni (Bartelmus), foto z roku 1996Nová etapa v historii archivu začala až v roce 1950, kdy v Plzni vzniklo středisko dokumentace a jako archivář byl přijat dr. V. Kuchyňka. Následně archiv získal tři budovy v objektu bývalých Železáren a smaltoven Bartelmus v Plzni v Železniční ulici. Písemnosti vzniklé z činnosti generálního ředitelství v Praze byly nadále uloženy v suterénu bývalé administrativní budovy Škoda v Praze v Jungmannově ulici č. 29, která však v průběhu poválečných let měnila majitele. Pražské generální ředitelství bylo k 1. 1. 1950 zrušeno a z jednotlivých koncernových závodů (Plzeň, Smíchov, Hradec Králové, Adamov, Brno, Dubnice, Komárno) se staly samostatné národní podniky. Kmenovým podnikem a nástupnickou organizací bývalých Škodových závodů, n.p. byly Škodovy závody Plzeň, n.p. Ty se také staly zřizovatelem vznikajícího archivu s centrálou v Plzni. Archiv bývalého generálního ředitelství byl plzeňskému podnikovému archivu organizačně podřízen jako jeho depozitář; vedoucí plzeňského archivu byl současně i vedoucím pražského depozitáře a pracovníků v něm zařazených. Uvedený organizační model fungoval až do poloviny 90. let 20. století. Během celé doby umístění depozitáře v Praze trvaly se střídavou intenzitou ze strany nájemců budovy snahy o jeho vystěhování, prostory byly již v 60. letech postupně omezeny z šesti místností na dvě při rozsahu přibližně 2100 bm archivního materiálu. V této době již bylo zakládání a provozování podnikových archivů postaveno na jednotnou celostátní základnu vyhláškou MV č. 153/1956 Sb., o archivech hospodářských a rozpočtových organizací; existence podnikových archivů byla dále zakotvena i v archivním zákonu č. 97/1974 Sb.

Budova gen. ředitelství Škoda v Praze, Jungmannově ulici. Postavena 1926, foto z 90. let 20. stol.Je třeba zmínit též další osobnosti, které se ve zmiňovaném období podílely na zpracování archivního materiálu. Díky významu plzeňské Škodovky v celostátním měřítku se dařilo na rozdíl od některých jiných podnikových archivů získávat na místa podnikových archivářů odborníky – historiky, kteří navzdory ne zcela příznivým materiálním a technickým podmínkám dokázali ze své práce vytěžit maximum a i vzhledem k dobové „společenské objednávce“ publikovat řadu odborných studií a několik monografií k dějinám podniku, které nebyly jen úzce zaměřené na vlastní výrobu, ale věnovaly se též zasazení firmy do širšího historického kontextu. V letech 1956-1962 působil jako vedoucí podnikového archivu dr. Václav Jíša, kterého vystřídala Eva Brichová. V roce 1963 nastoupila do archivu jeho pozdější vedoucí PhDr. Marie Bauerová, jejíž jméno je spjato s tímto pracovištěm až do roku 1992, kdy odešla do Archivu města Plzně. Pražský depozitář vedl od roku 1960 do roku 1990 PhDr. Antonín Klimek. Od roku 1972 zde našel útočiště normalizačním režimem proskribovaný historik doc. František Janáček, který spolu s dr. Klimkem po změně politických poměrů v roce 1990 přešel do tehdejšího Vojenského historického ústavu. Pražský depozitář pak vedla až do roku 1996 archivářka paní Černá, která zde pracovala již od 80. let.

Na prahu nového tisíciletí

V polovině 90. let 20. století se další fungování depozitáře v Jungmannově ulici v Praze stalo neudržitelným a bylo rozhodnuto o jeho zrušení a o převezení archiválií do Plzně. Protože stávající prostory v budově Bartelmusu v Železniční ul. pro takový přírůstek nepostačovaly, bylo třeba najít pro archiv nové umístění. V roce 1995 se podařilo pro archiv zrekonstruovat budovu označenou HZ-300 v areálu Škodovky nedaleko 11. brány v Plzni – Zátiší. V letech 1995-1996 sem byl převezen veškerý archivní materiál z obou dosavadních pracovišť. V roce 1997 sem byla z Železniční ul. přemístěna i spisovna. V této době (od prosince 1994) již archiv vedla jeho současná správkyně Mgr. Ladislava Nohovcová, která zajišťovala celou stěhovací akci.    

Zdálo se, že archiv již překonal své těžké období, kdy na počátku 90. let bojoval o svoji existenci a přežití, a bude mít prostor a zabezpečení na zpracování archiválií z pražského depozitáře. Avšak v té době již byl zřizovatel archivu, společnost ŠKODA a. s., ve velkých finančních problémech, začalo snižování pracovníků, investice byly téměř zastaveny, a tento stav se plně přenesl i na archiv. Jestliže v lednu 1997 pracovalo v archivu sedm pracovníků, tak v červenci 2002 zde zbyli již jen tři, z toho jedna dělnice.

Budova bývalého ředitelství Škoda v Tylově ulici v Plzni, foto z roku 2011Archiv byl v roce 2000 organizačně začleněn do ŠKODA SLUŽBY s. r. o., později změněné na ŠKODA SLUŽBY a. s. a ještě později na TA Služby a. s. Se správcem konkurzní podstaty ŠKODA a. s. byla uzavřena mandátní smlouva, z níž byl archiv převážně financován. V důsledku změny archivní legislativy v roce 2004 byla zahájena jednání s Odborem archivní správy a spisové služby MV o akreditaci archivu Škoda. Akreditace byla archivu udělena v červnu 2006, v důsledku jednání o podmínkách udělení akreditace byl již v prosinci 2005 archiv přičleněn ke ŠKODA HOLDING a. s., přičemž spisovna zůstala součástí společnosti TA Služby a. s. Počet pracovníků byl v této době snížen na dva. Za těchto podmínek čekalo archiv v letech 2006-2007 další stěhování do prostor v budově bývalého ředitelství Škodovky na adrese Tylova 1/57. Dva roky poté, v roce 2009 požádal zřizovatel archivu o odejmutí akreditace. Důvodem byl chystaný prodej budovy, v níž se archiv nalézal, a představenstvo společnosti v této souvislosti rozhodlo o ukončení jeho provozu. Odbor archivní správy a spisové služby MV žádosti vyhověl rozhodnutím čj. MV-64860-5/AS-2009 z 29. 11. 2010 a současně stanovil rozhodnutím čj. MV-64860-8/AS-2009 převzetí archiválií bývalého Archivu Škoda Plzeň do péče a správy Státního oblastního archivu v Plzni. V důsledku tohoto kroku se stal od 1. ledna 2011 Archiv Škoda součástí 1. oddělení Státního oblastního archivu v Plzni. Jeho umístění zůstalo zprvu nezměněno, s novým vlastníkem budovy, kterým je Západočeská univerzita v Plzni, byla uzavřena nájemní smlouva. Nešlo však o dlouhodobé řešení, v létě roku 2012 byl celý archiv Škoda přestěhován na pracoviště SOA v Klášteře (u Nepomuku) v návaznosti na rekonstrukci třetího křídla tamního archivního objektu.

Obsah archivu, digitalizace

Archiv Škoda - archivářkaV archivu Škoda je uloženo celkem 48 archivních fondů a sbírek o rozsahu přes 4300 bm. Největší část (2550 bm) představuje fond pražského generálního ředitelství z let 1900-1950, který je unikátním souborem písemností sloužících nejen ke studiu dějin Škodovky, ale i techniky, obchodu a ekonomie v širším měřítku a mezinárodních vztahů v kontextu s obchodem. Velmi cenné jsou i sbírky negativů a fotografií (v počtu blížícím se jednomu miliónu položek) zachycující všechny výrobky koncernu, investiční celky, interiéry a exteriéry provozů stejně jako představitele podniku a významné návštěvy. Archiv má také rozsáhlou sbírku výkresové dokumentace, kde je nejvíce zastoupeno zbrojní oddělení, ale i mosty, železné konstrukce budov, parní stroje a cukrovary. Badateli je nejčastěji využívána dokumentace o parních lokomotivách, automobilech, sentinelech a zbrojní výrobě; četné dotazy přitom přicházejí i ze zahraničí. Nejdůležitějším úkolem do budoucna je proto převést nejvíce používané výkresy a fotografie do elektronické podoby, aby se tak zamezilo opotřebování originálů. Digitalizace byla prováděna již podnikem Škoda (v různé kvalitě bylo ke konci roku 2010 naskenováno cca 13 tisíc výkresů a 2 tisíce fotografií), po převzetí archivu novým zřizovatelem pokračuje tato práce ve spolupráci s fotografickou dílnou Státního oblastního archivu v Plzni.  

Základní monografická díla k historii Škodových závodů, při jejichž zpracování byly využity dokumenty z podnikového archivu Škoda:

Krátký, V., Mazný, P., Nohovcová, L.,
Škodovka v historických fotografiích/Škoda Works in historical photographs. Plzeň, Starý most 2004.
Janáček, F.,
Čtení o Škodovce. Plzeň, Krajské nakladatelství 1979.
Janáček, F.,
Největší zbrojovka monarchie. (Škodovka v dějinách, dějiny ve Škodovce 1859-1918). Praha, Novinář 1990.
Jíša, V., Nohejl, M.,
Stoletá cesta. Plzeň, Krajské nakladatelství 1959.
Jíša, V., Vaněk, A.,
Škodovy závody 1918-1938. Praha, Práce 1962.
Jíša, V.,
Škodovy závody 1859-1919. Praha, Práce 1965.
Jíša, V.,
Škodovy závody 1859-1965. Praha, Práce 1969.
Karlický, V. a kol.,
Svět okřídleného šípu. Koncern Škoda Plzeň 1918-1945. Příbram, PB Tisk 1999.
Nohovcová, L., Mazný, P., Šrámek, M.,
150 let společnosti Škoda ve fotografiích a dokumentech/150 years of Škoda in photographs and documents. Plzeň, Starý most 2009.
Nohovcová, L. a kol.,
Škodovácké lokomotivy, tramvaje a trolejbusy ve fotografiích a dokumentech/Škoda locomotives, trams and trolleybuses in photographs and documents. Plzeň, Starý most 2012.