Státní oblastní archiv v Plzni

Součástí stavebních úprav zámku v Poběžovicích v letech 1920–1921 byla i výstavba klece pro medvěda.

Před konfiskací poběžovického zámku v roce 1945 byl jeho posledním majitelem Johann Evangelista Virgilio Coudenhove-Kalergi (1893–1965), jenž se narodil v Tokiu jako nejstarší syn hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, diplomata a příslušníka aristokratického rodu usazeného od roku 1864 na západě Čech, a jeho ženy Mitsuko Aoyama. Již od roku 1896 žila rodina na zámku v Poběžovicích (dříve Ronšperku). V roce 1906 Heinrich nečekaně zemřel, a tak poručnictví nad majetkem převzala do Hansovy plnoletosti jeho matka. Během první světové války nastoupil k vojsku. V roce 1915 se oženil s Helenou Lilly Steinschneider-Wenckheim (1891–1975), dcerou maďarského obchodníka židovského původu. Mladí manželé se hned po ukončení první světové války přestěhovali do Poběžovic. Tím začala nová a poměrně dlouhá éra přestaveb zámku, kterou inicioval a financoval trochu výstřední a extravagantní majitel, jehož zálibou bylo mj. zdobení zámku kamennými rodovými znaky (štít s vlnitým kůlem na pokos), kterých je dochováno hned několik – např. nad vchodovými dveřmi, na spojovací chodbě a na fasádě zámku. Podle poběžovického kronikáře Františka Purgharta zřídil Hans v parku dřevěnou cementářskou dílnu na výrobu těchto plastických znaků.

První a nejvíce viditelnou stavební proměnou bylo postavení jednopatrové zděné spojovací chodby. Původní propojení hlavní budovy zámku se samostatně stojící jižní budovou zajišťovala úzká dřevěná chodba, kterou zdejší panstvo využívalo do roku 1919. Než nechal majitel odstranit nevyhovující starší chodbu, zadal v srpnu 1920 vyhotovit plány na stavbu u stavitele Josefa Thurnera v Chebu. Při porovnání skutečné stavby a plánu si nelze nevšimnout některých detailů, které Hans nezapracoval či je v průběhu stavby pozměnil. Dokonce je v archivu dochován i neuskutečněný plán s dvoupatrovou variantou spojovací chodby. Dnes při pohledu od západu vidíme pod chodbou průjezd, nad nímž je umístěn minuskulní nápis „erit hora“, neuvedený na plánu. V prvním patře jsou nad okny umístěny kulaté hodiny. Zde měl původně stavitel v kruhu zakreslené letadlo s vrtulí. Pohledem od východu nelze přehlédnout kartuš s nápisem „IOANNES COM[ES] COUDENHOVE-KALERGI AB RONSPERGHEIM HANC PORTAM FECIT A[NN]O III. REIP[UBLICAE]“. Hans se v nápise pochlubil rozšířením šlechtického predikátu o doplněk „von Ronspergheim“, získaný na jaře 1918 od c. k. ministerstva vnitra ve Vídni, a datoval postavení chodby ve třetím roce nedávno vzniklé republiky. Dochované dobové fotografie při porovnání nápisu zaznamenaly drobnou odchylku, která vznikla nejpozději v roce 1937, kde místo COM[ES] bylo v kartuši uvedeno E. V., což naznačovalo zkrácenou podobu Hansova celého jména.

V létě 1920 proběhly práce na nové bráně při zámecké zdi, za které dostal ronšperský stavitel Georg Schröpfer zaplaceno 3 077 K 80 h. Následně v říjnu téhož roku zadal Hans opět Josefu Thurnerovi vypracovat plán výstavby klece pro medvěda, kterého na zámek údajně přivezli legionáři. Výběh pro medvěda byl postaven u hlavního vchodu a schodiště v severozápadní části zámku ještě během listopadu 1920 za 4 400 K 75 h a zakázku provedl Georg Schröpfer. Na dochovaných archiváliích je zřetelné, že velká medvědí klec měla po stranách pevné zdi a vpředu mříže.

Mnohé přestavby zasáhly také do podoby jižní budovy. V květnu 1920 objednal Hans v Mariánských Lázních u stavitele Karla Guta plán na přístavbu dřevěného balkónu při jižní straně jižní budovy. O měsíc později výstavbu provedl osvědčený stavitel Schröpfer za necelých 6 tisíc korun. Na balkón se vstupovalo pouze z pokoje v patře a Hans měl odtud pěkný výhled na přilehlou zahradu i protější budovu okresního soudu.

V dubnu 1921 bylo rozhodnuto o výstavbě nové haly a vchodu s nekrytým balkónem u severovýchodního rohu jižní budovy. Rozsáhlé stavební práce na zámku rozhodně neustávaly ani v následujících dvou desetiletí a rovněž by si zasloužily zveřejnění.

Hana Vanišová, Státní oblastní archiv v Plzni, 5. oddělení

Prameny a literatura:

Státní oblastní archiv (dále jen SOA) v Plzni, fond Velkostatek Poběžovice.

SOA v Plzni, fond Rodinný archiv Coudenhove.

Purghartova kronika, díl VII. [online]. Dostupné z

ŠTUMBAUER, Tomáš. Osobnost Hanse Coudenhove-Kalergi a odkazy na ni ve svozu mobiliárního fondu zámku v Poběžovicích. Zprávy památkové péče, 2014, roč. 74, č. 6.

WASKA, Karel. Rodinný archiv Coudenhove. Listiny, 1288–1918: dílčí inventář [tiskem nepublikovaná archivní pomůcka]. Státní oblastní archiv v Plzni, 2019.