Státní oblastní archiv v Plzni

V roce 1949 se ujal ve svém volném čase správy vlastivědného muzea v Horšovském Týně, pak se stal archivářem horšovskotýnského okresního archivu a po správní reformě prvním vedoucím okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně.

Jan Kvídera se narodil 6. června 1910 v Plzni rodičům Janovi a Marii Kvíderovým, kteří se oba živili krejčovskou výrobou. Otec Jan byl aktivní politik, člen Československé strany socialistické. V letech 1916–1926 Jan Kvídera vychodil obecnou a měšťanskou školu v Plzni a poté se ještě dva roky učil na drogistu. Po škole nastoupil jako asistent drogisty do firmy F. Slavíka v Litomyšli, v letech 1929–1930 pracoval v drogistické firmě F. Choděry v Praze a od roku 1930 do roku 1935 jako laborant v pokusném ústavu Škodových závodů v Plzni. V roce 1936 vstoupil do řad československého četnictva, kde dosáhl hodnosti vrchního strážmistra a působil v Praze, Chebu, Plzni a nakonec v Horšovském Týně. V Chebu působil v letech 1936–1938 jako služební fotograf. V době ohrožení republiky se tu stal členem jednotek Stráže obrany státu. Po skončení druhé světové války se četnictvo přetvořilo na Sbor národní bezpečnosti (SNB), v jehož řadách Kvídera pracoval do roku 1953, kdy jej po delší nemoci vyřadila částečná invalidita, následek střetnutí s chebskými henleinovci.

V Horšovském Týně, kam přišel v roce 1946 coby příslušník SNB, byl vedle členství ve společenských organizacích aktivní především jako vlastivědný pracovník: účastnil se práce kulturní komise při Městském národním výboru v Horšovském Týně a posléze se stal předsedou muzejní rady horšovskotýnského muzea. Po smrti Františka Friče, dosavadního správce muzea, toto muzeum vedl.

Významně jej pravděpodobně ovlivnily předválečné styky s dr. Fridolínem Macháčkem, jenž prohloubil Kvíderův zájem o minulost. Kvídera se v roce 1949 ujal ve svém volném čase správy okresního vlastivědného muzea, v němž vytvořil samostatné oddělení pro archiválie. V roce 1953 se stal zaměstnancem okresního národního výboru coby archivář a prakticky tedy zakládal horšovskotýnský okresní archiv. Společně s nově vytvářeným okresním archivem spravoval registraturu Místního národního výboru Horšovský Týn, resp. městský archiv. Začal zajišťováním svozu písemností z obcí okresu, jež poměrně rychle zaplnily pro archiv určený prostor, který se Kvíderovi podařilo získat v bývalé okresní věznici v Horšovském Týně. Po správní reformě v roce 1960 se stal vedoucím nově ustaveného okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně. Činnost archivu propagoval popularizačními texty v okresních periodikách, pořádal přednášky a uskutečňoval výstavy archivního materiálu. Byl editorem Horšovskotýnského sborníku vydaného v roce 1970, v němž vyšlo několik regionálně zaměřených historických statí.

Roku 1973 odešel do důchodu, avšak i nadále se zajímal o činnost archivu a věnoval se regionální historii. Zemřel 14. září 1987 v Plzni.

Radka Kinkorová, Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně

Obrázky:

01 Jan Kvídera (vpravo) a jeho archivní kolega Matěj Šlais prohlížejí stříbrný pás na spínání šatů ze 17. století nalezený při opravě radnice v Horšovském Týně.

02 Snímek Jana Kvídera z publikace Žili v Horšovském Týně.