Státní oblastní archiv v Plzni

Státní oblastní archiv v Plzni vydal další ročník svého periodika Západočeské archivy 2022 [XIII].

Jeho obsah si můžete prohlédnout v menu Publikace.

Čtvrtý díl dokumentárního cyklu v rámci vzdělávacího projektu Tohle jsme prožili se natáčel v Plzni mimo jiné i v prostorách Státního oblastního archivu v Plzni.

Odkaz na rozhovor

Tento projekt je realizován za finanční podpory Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014 - 2020.

Publikace Kriminální případy a aféry ze Šumavy, Pošumaví a Českého lesa, jejímiž autory jsou archiváři Karel Řeháček, Radka Kinkorová a Aneta Knotková a která nedávno vyšla v plzeňském nakladatelství Starý most, byla prezentována v rozhovoru Karla Řeháčka a redaktorky regionální televizní stanice ZAK Taťány Krchovové. Ve dnech 25. října a 1. listopadu se uskuteční i první čtenářské exkurze do archivu.

Odkaz na rozhovor

Mnohaletá spolupráce Státního oblastního archivu v Plzni s plzeňským nakladatelstvím Starý most přinesla další zajímavý publikační počin. Právě totiž vyšel soubor detektivních příběhů s názvem Kriminální případy a aféry ze Šumavy, Pošumaví a Českého lesa.

Karel Řeháček, Radka Kinkorová a Aneta Knotková v něm zpracovali 91 zcela reálných kriminálních případů z Klatovska a Domažlicka od počátku 17. století do poloviny století minulého. Využili k tomu trestní spisy krajských a okresních soudů a čtenářům předložili různorodé kauzy od těch vcelku úsměvných a zdánlivě nevinných až po hrůzostrašné mordy.

Po čtenářsky veleúspěšné publikaci Kriminální případy a aféry z Plzně a okolí, kterou zmíněné nakladatelství ve spolupráci s archivem vydalo v roce 2020, se tak jedná o pokračování vzájemně přínosné kooperace, která archivu umožňuje představit široké veřejnosti zajímavé archivní prameny a popularizovat jeho aktivity i tímto způsobem.

Panel s tímto názvem se 22. září 2022 na 12. sjezdu českých historiků v Ústí nad Labem věnoval roli archivů v historické vědě 21. století. V prvním bloku panelu se přednášející (Václav Ledvinka, Čeněk Pýcha, Tomáš Krákora, Milan Vojáček) zabývali tzv. postarchivní činností, především vědeckými a edukačními aktivitami archivů či moderním zpřístupňováním archiválií veřejnosti. Druhý blok byl diskusní a účastnili se jej archiváři (Eliška Hospasková, Karel Řeháček) i zástupci historické obce (Michaela Žáková, Jaroslav Pažout). Panel, který postupně moderovali Karel Řeháček a Milan Vojáček, byl maximálně otevřený i přítomným posluchačům a určitě přispěl k lepšímu pochopení obou stran, archivářů i jejich klientů z řad badatelů různého typu. Jedni i druzí se totiž potřebují, v diskusi si dokázali vzájemně naslouchat a právě tento dialog představoval nejvyšší přidanou hodnotu celého panelu. Do archivů tedy badatelé docházet i nadále jistě budou, jen už třeba poučenější o nejnovějších trendech současného archivnictví.

No ale vlastně proč ne? Vždyť mnozí z nich se skutečně s vévody a princeznami v archiváliích setkávají a občas z nich na ně vykoukne třeba i Bílá paní nebo další pohádkové bytosti. Takže když 2. září 2022 spatřila světlo světa kniha Pohádky našeho dětství, kterou vydala obec Žilov z pozůstalosti tamního rodáka Jaroslava Fencla, nebyla účast zaměstnanců archivu na jejím vzniku žádným velkým překvapením. Archiv spolupracuje s obcí dlouhodobě a výsledkem je řada regionálních odborných publikací.

Karel Řeháček pohádky k vydání připravil a opatřil úvodním pojednáním, horšovskotýnská restaurátorka Agáta Vodičková je vskutku kouzelně ilustrovala.

Před dvaceti lety, 1. srpna 2002, se v souvislosti s prováděním reformy veřejné správy staly státní okresní archivy, jejichž zřizovateli byly do té doby okresní úřady, součástí státních oblastních (zemských) archivů jako jejich vnitřní organizační jednotky a oblastní (zemské) archivy se vydaly na cestu relativní nezávislosti na ministerstvu vnitra.

Vznikly tak tzv. velké archivy, které existují dodnes. Jedním z nich je i Státní oblastní archiv v Plzni, do jehož organizační působnosti bylo tehdy začleněno devět okresních archivů: Domažlice se sídlem v Horšovském Týně, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň-jih se sídlem v Blovicích, Plzeň-sever se sídlem v Plasích, Rokycany, Sokolov se sídlem v Jindřichovicích a Tachov.